Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Důležité věcí, které byste měli vědět o muslimech v Evropě

islám
islám
Foto: Pixabay

Muslimové jsou v Evropě navzdory veškerým dosavadním obavám o budoucnost nejstaršího kontinentu stále v menšině. Tvoří pouhých 5 % evropského obyvatelstva. Nicméně v některých zemích, jako je třeba Francie nebo Švédsko je podíl muslimů větší, přičemž se odhaduje, že se bude v nadcházejícím desetiletí zvyšovat. Někteří demografové dokonce předvídají zdvojnásobení muslimské populace. Informoval o tom server Pewresearch.org.

Ačkoliv je riziko islamizace křesťanské Evropy téměř nulové, stalo se v souvislosti s probíhající migrační krizí téma islámu a přistěhovalectví z arabských zemí důležitým předvolebním tématem, nejen v Německu a ve Francii, ale dokonce i u nás, ačkoliv je zde muslimů, jak po šafránu. Nejaktuálnější výsledky demografického průzkumu Pew Research Center došly k pěti důležitým závěrům týkajících se muslimů v Evropě:

1. Francie a Německo mají početnou muslimskou populaci v Evropě (Evropou se rozumí kromě 28 členských zemí EU také Norsko a Švýcarsko)

V polovině roku 2016 žilo na území Francie 5,7 milionů muslimů (8,8 % obyvatel) a na území Německa 5 milionů muslimů (6,1 %). V rámci členských zemí EU má nejvíc muslimů Kypr, na němž se k islámské víře hlásila celá čtvrtina obyvatel. Jedná se však převážně o obyvatelstvo mezinárodně neuznávaného území Severokyperské turecké republiky, nikoli o přistěhovalce. 

2. Podíl muslimů na celkovém počtu obyvatel Evropy bude v příštích deseti letech růst geometrickou řadou

Od poloviny roku 2010 do poloviny roku 2016 vzrostl podíl evropských muslimů o celý procentní bod, z 3,8 % na 4,9 % (z 19,5 milionů na 25,8 milionů). Do roku 2050 by se mohl počet muslimů žijících v Evropě zdvojnásobit, tedy vzrůst na 11,2 % a více. Roli zde samozřejmě hrají další faktory, včetně budoucího vývoje migrační politiky.

Když ale vezmeme v potaz, že by se v blízké budoucnosti dostaly k moci protiimigrační strany, tak se odhaduje, že by se mohl počet muslimů zvýšit na 7,4 % v závislosti na míře plodnosti a počtu dětí. Předpoklad, že by vítězství extremistů a populistů mohlo vést k masovému vystěhovávání muslimů, je nesmyslný, protože velká část z nich už třeba má francouzské, či německé občanství. 

3. Muslimská populace nestárne a má víc dětí

V roce 2016 byl medián průměrného věku evropských muslimů 30. Muslimové tedy ve srovnání s domorodými Evropany nestárnou tak rychle. Medián průměrného věku původních obyvatel byl v té době 43. Jinými slovy 50 % evropských muslimů je mladších 30 let ve srovnání se 30 % původních obyvatel, kteří jsou mladší 30 let. Když se na to podíváme z hlediska porodnosti, tak v případě průměrné evropské muslimky se jedná o 2,6 dětí na matku. U nemuslimských žen je to 1,6 dětí.

4. Od poloviny roku 2010 do poloviny roku 2016 hrála migrace velkou roli v růstu muslimské populace

Podle informací se do Evropy přistěhovalo 2,5 milionů muslimů kvůli studiu a zaměstnání. Více, než 1,3 milionů muslimů získalo, nebo výhledově získá, status uprchlíka, což jim umožní zůstat v Evropě. Cca 250 tisíc muslimů se v té době vrátilo do své domoviny. Kromě migrační krize zde hrál velkou roli také přirozený přírůstek. V rámci muslimské populace převyšovala natalita mortalitu. Odpadlictví od víry hrálo v úbytku muslimů velmi nízkou roli. Podle statistik se pouze 160 tisíc lidí rozhodlo opustit islám.

5. Ve střední a jižní Evropě převažují islamofobní nálady

Ač se to zdá neuvěřitelné, tak jsou muslimové nejpozitivněji vnímáni v zemích, kde jich žije hodně. Ve Spojeném království, Německu, Francii, Švédsku a Nizozemsku jsou muslimové vnímáni nejpozitivněji ve srovnání se státy, kde jich žije málo. Ti, kteří zastávali protiislámský postoj, byli většinou motivováni politickou ideologií. Například 47 % Němců hlásících se k pravici vnímalo muslimy v negativním světle. Nejvíc islamofobie bylo naopak zaznamenáno v zemích střední a jižní Evropy. Například v Maďarsku se k muslimům stavělo nevraživě 72 % respondentů.

Témata:  Islám muslimové extremismus

Aktuálně se děje

5. května 2024 8:22

Kyjev s naší pomoci může na Rusy opět útočit v roce 2025, věří Bílý dům

Ukrajina se schválenou vojenskou pomocí Spojených států udrží obranu a v roce 2025 může i zaútočit, uvedl poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Jake Sullivan.

Zdroj: Radek Novotný

Další zprávy