Bankomat, mikrovlnka, lepící páska. Tyto věci bychom neměli, kdyby nebyla válka

Počítače

Počátky moderní výpočetní techniky je třeba hledat právě v době druhé světové války v britském zámečku Bletchley Parku, kde fungovala Vládní škola kódů a šifer. Díky snaze o prolomení zachycených německých rádiových depeší vznikl Colossus, tajný britský počítač, navržený a postavený roku 1943 pro analýzu zachycených německých rádiových depeší.

Bankomat

První bankomat byl vyvinut a postaven americkým vynálezcem arménského původu Lutherem Georgem Simjianem. Byl instalován v roce 1939 v New Yorku. Banky ale dlouho odolávaly a nechtěly o strojích ani slyšet. Až v 60. letech přesvědčil vynálezce jednu z bank, aby nechala stroje na svých pobočkách instalovat. Po šesti měsících byli kvůli nedůvěřivosti zákazníků zase odinstalovány. Simjian později vyprávěl: „Zdá se, že jediní lidé používající stroje, bylo několik málo prostitutek a hazardních hráčů, kteří se nechtěli setkat s pokladníky tváří v tvář".

Vteřinové lepidlo

Vteřinové lepidlo bylo vynalezeno náhodou člověkem, který chtěl vyrábět zbraně. Dr. Harry Coover v sídle jeho tehdejšího zaměstnavatele Kodak Laroratories v roce 1942 pracoval na vývoji transparentního plastu, který by se hodil k výrobě dělových zaměřovačů. Zjistil ale, že chemická směs, kterou použil, byla extrémně silně lepivá – a to dokonce natolik, že jakmile jednou látka něco spojila, už to nešlo oddělit. Na trhu se vteřinové lepidlo objevilo až v roce 1958, tedy plných 16 let po jeho vynálezu.

Lékařský penicilin

Izolovat penicilin se podařilo teprve v květnu 1940 oxfordskému chemikovi Ernstu Chainovi a biochemikovi Howardu Floreyovi. Brzy byl penicilin úspěšně otestován na laboratorních zvířatech. V únoru roku 1941 byl lék poprvé podán člověku, který umíral na septikemii. Po podání penicilínu bylo jasné, že dochází k zotavování, jeho nedostatečné zásoby však neumožnily pacienta vyléčit. Poté byla nashromážděna zásoba léku a byl proveden další pokus na třech lidech, z nichž dva se podařilo vyléčit a třetí zemřel na jiné komplikace. Oba společně se skotským lékařem Alexandrem Flemingem dostali za své objevy v roce 1945 Nobelovu cenu.

Nescafe

Kořeny Nescafé, tak jak ho známe dnes, sahají až do roku 1929. V té době byla společnost Nestlé požádána brazilskou vládou o pomoc při řešení nadbytečné úrody kávy. Trvalo pak téměř deset let, než byla v roce 1938 na trh uvedena první balení instantní kávy Nescafé. Název vznikl spojením slov Nestlé a café. V mnoha zemích se díky popularitě název Nescafé používá pro všeobecné označení instantní kávy. 

Radar a mikrovlnná trouba

Dobře, radar sice není vynálezem 2. světové války, ale byl v této válce výrazně zdokonalen a poprvé významně využit při bojových operacích. Velmi kvalitní radary měli Němci. Britské a americké přístroje byly méně přesné. Britové ale brzy německý náskok. Mohla za to nenápadná věcička: dutinový magnetron. Díky němu se zvýšila přesnost i dosah radarů. Magnetron ale dokáže vytvořit velmi krátké a rychlé elektromagnetické vlny. Dochází k velké molekulární aktivitě a vzniká vysoké teplo. Odtud už vedla krátká cesta ke konstrukci první mikrovlnné trouby (1945-1947). Že se dá princip využít i k rychlému a levnému vaření, to jsme si ale uvědomili až v 80. létech.

Dámské punčocháče

Válka ovlivnila i dámské punčochy. Tato umělá hmota sice byla vynalezena už v roce 1932, ale až později někoho napadlo využít ji jako náhražku stále vzácnějšího hedvábí. Jen do konce roku 1940 se ve Spojených státech prodaly 3 miliony párů nylonových punčoch. Až do konce války se z tohoto umělého materiálu šily padáky a další vojenský materiál.

Kuličkové pero

Jeho vynálezcem je novinář a umělec Laszlo Biro. V roce 1938 sestrojil první kuličkové pero, když si všiml, že inkoust používaný při tisku novin schne rychleji a nezanechává skvrny. Snažil se použít tento inkoust v plnicím peru, což se mu však nepodařilo, neboť byl příliš hustý. Ve spolupráci se svým bratrem Georgem, který byl chemik, vymyslel nový typ pera, ve kterém použil kuličku, která se pohybem pera po papíru otáčí a roznáší přitom inkoust na povrch papíru. Jedním z Birových prvních zákazníků byla britská vláda, která koupila 30 tisíc per, aby mohli piloti Royal Air Force používat tento nový druh pera, neboť umožňovalo psaní i ve vysokých nadmořských výškách, bez rozlévání inkoustu.

Lepící páska

S myšlenkou na vznik stříbrné lepící pásky přišla Vesta Stoudtová, která pracovala během 2. světové války v balírně munice. Uvědomila si, že vojáci na bojišti musí strávit hodně času, než dokážou otevřít krabice s munici, které byly dobře zapečetěné. Vymyslela proto silnou textilní a odolnou pásku, kterou by se krabice s municí jen oblepila a vojákům v nasazení by stačilo jen strhnout pásku. Tento nápad se rychle osvědčil a vojáci brzy už na otevírání krabic s náboji nepotřebovali žádné nářadí.

Témata:  II. světová válka,  mikrovlnné trouby,  léky