Osamělí vlci už netáhnou? Novou tváří terorismu jsou rodiny

V květnu se Indonésie stala místem strašlivé série útoků na tři kostely. Jejich následkem bylo 12 mrtvých a 40 zraněných. Největší pozornost si ale získali pachatelé útoku. Teroristický čin byl uskutečněn fundamentalistickou rodinou. Zatímco otec se s matkou zaměřil na jeden kostel, jejich syn si vyhlédl jiný. Jen den poté jiná, pětičlenná rodina, provedla útok na policejní stanici. 

Tyto indonéské případy předznamenaly opomíjený a pokud se chmurné prognózy naplní, stále více využívaný typ terorismu. Individuální akce západních teroristů v Británii, Německu či Francii vzbuzovaly dojem, že budoucností ideologicky motivovaného násilí jsou tzv. „osamělí vlci“, které nelze vystopovat a kteří mohou kdykoliv zaútočit. Někteří odborníci nicméně celý koncept osamělého vlka zpochybňují. Upozorňují na to, že osamělý vlk málokdy bývá zcela osamělý, ale bývá spojen s dalšími radikalizovanými jednotlivci.

V některých případech jsou těmito spojenci osamělého vlka jiní členové teroristických buněk a organizací. V mnoha případech to jsou však především lidé, s kterými je terorista svázán různými sociálními vazbami. Podle zprávy Úřadu pro boj proti terorismu OSN (UNOCT), který vyzpovídal zajaté bojovníky Islámského státu, nemalé procento jich bylo radikalizováno jejich známým či příbuzným, zastávajícím extrémistické postoje.

Podle studie uspořádané vědci z Bielefeldu a Osnabrücku hraje velkou roli v radikalizaci mladých potencionálních teroristů a bojovníku za džihád tzv. „amira“. Jedná se určitého alfa-samce, který dokáže vzbuzovat respekt v očích ostatních a který i přes mizivé vzdělání a znalosti islámu je schopen vystupovat jako autorita v dané věci a tedy úspěšně předávat extremistické učení. Této postavě se zvláště daří v machistické, kriminální kultuře mladých gangsterů, z které se rekrutovali mnozí pachatelé teroristických činů.

Rodinný terorismus

„Amirové“ a známí ze sociálních sítí, kteří nabízejí pro testosteronem nabuzené mladíky přitažlivý obraz bojovníka za islám, cílí především na lidi vykořeněné z jejich prostředí. Podle zprávy UNOCT mnozí bojovníci IS odešli do Sýrie mimo jiné kvůli dysfunkčním rodinám. Rodina jako jedna z nejdůležitějších sociálních skupin, ke které člověk náleží, funguje ale jako katalyzátor radikalizace i v opačném směru. Skrze rodinu se člověk může snadněji stát teroristou.

Observatoř odkazuje na důležitost rodinných vazeb při formování IS. Manželky teroristů se stávali dalšími nositelky džihádu. Počet teroristek významně stoupá a ženský terorismus byl jmenován jako jeden z nejzávažnějších trendů terorismu 2018. Jedná o zvlášť nebezpečný fenomén i z toho důvodu, že od zapojení žen je jen krůček k radikalizaci a zapojení i dětí. Z bojů o Mosul a Rakku jsou zdokumentovány případy, kdy se matky odpálily i s dítětem.

Případ indonéských teroristických aktů odhaluje měnící se tvář rodinného terorismu. Před tím byl jeho nejvýraznějším příkladem bostonský útok z roku 2013 spáchaný dvěma bratry, které bylo stále možno chápat jako především klasický typ násilí prováděného „rozhněvanými mladými muži“ a v podstatě též „osamělými vlky.“ Indonéský případ však nelze do těchto škatulek zařadit. Představuje nový vzorec terorismu, poslední výplod jeho evolučního vývoje, kdy dříve opomíjené skupiny – manželky, děti a rodiny – se stávají hlavními nositeli extremistických idejí.

Observatoř upozorňuje, že rodinný terorismus je zvláště znepokojivý z toho důvodu, že dokáže poměrně snadno proniknout přes překážky ustanovené proti klasičtějším typům terorismu. Podle statistik FBI 95% uniklých informací o útočníkovi a jeho intencích pochází od blízkých příbuzných, přátel či jiným důležitých postav útočníkova sociálního života. V případě sevřené extremistické rodiny se však nedá očekávat, že by od ní unikly zprávy o připravovaném útoku. Bezpečnostní a zpravodajské služby tak nevědí přesně, koho sledovat a nemají příliš možností, jak předběžně zasáhnout a potencionálnímu útoku zabránit.

Rodinní teroristé tak jsou v mnohém ještě nebezpečnější než ne-tak-osamělí vlci. Nejenže je zahaluje ještě hutnější mrak tajnůstkářství, ale navíc jejich plány počítají s větším zásahem i koordinací. Nemluvně o faktu, že takové rodiny jsou inkubátorem dalších extremistů - není žádným tajemstvím, že IS usiloval o vychování nové generace džihádistů z dětí rodin, které mu přísahali věrnost. Otázka, co dělat se stále radikálními osamělými matkami, které vychovávají děti jejich padlých manželů-bojovníků IS, trápí všechny zúčastněné strany boje proti IS. Uvědomují si, že je nutné najít řešení – jinak válka s terorem nikdy neskončí, ale přesune se do mnohem horší fáze.      

Témata:  terorismus,  Islámský stát ,  extremismus