Trpíte při mluvení na veřejnosti trémou? Tady je podle vědců důvod, proč tomu tak je

Kdo nikdy neměl sevřený žaludek, když měl mluvit na veřejnosti? Neříká se snad, že musíme "strávit" špatnou zvěst? Trávicí ústrojí je v běžné mluvě všudypřítomné. Ale na rozdíl od srdce, plic či mozku je těžké najít nějaký sonet či verš, který by je opěvoval.

Už v roce 2003 profesor na Sherbrookeské univerzitě v kanadském Québecu Ghislain Devroede spojoval zažívací problémy s psychogenealogií. Ve své eseji nazvané Co říkají problémy s břichem o naší minulosti sonduje naše útroby a nabízí integrovanou vizi břicha, spočívající na vzájemném působení psychiky a prožitků pacienta.

Dokonce i celebrity hovoří o svých útrobách. "Střevní hydroterapie (proplachování tlustého střeva čistou vodou) je jako dávný lékař. Bere se méně léků a proplachuje se nebo se v době nemoci drží půst," říká herečka Juliette Binocheová.

Jiné celebrity, například Jennifer Lopezová, Gwyneth Paltrowová a Jennifer Anistonová, dávají přednost léčebnému půstu. Další zase mají v oblibě detoxikační čaje. Ve společnosti, kde vládne hojnost, jsou k pročištění vnitřku všechny prostředky dobré, podotýká Express. Prochází tedy fyzická a psychická pohoda břichem?

V čínské a indické mytologii je břicho považováno za sídlo duše. Také se tam rodí nový život. Dokonce i v Bibli je jeho role velmi symbolická. Což nebyl Jonáš uvězněn v břiše velryby, než byl propuštěn a než mu Bůh odpustil?

Nepřekvapuje, že hlavním komplexem Francouzů je právě břicho. Podle studie institutu Ipsos z roku 2011 ho polovina lidí nemá ráda. Tato neláska je mnohem výraznější než v případě jiných částí těla. Na druhém místě jsou stehna a paže, které nemiluje 18 procent Francouzů, pak hrudník, prsa a nohy, které nemá rádo 16 procent.

Dokonce 66 procent osob dospělo k závěru, že když je člověku dobře v břiše, je mu dobře i v mysli. Jak to vysvětlit? "Břicho je spodkem těla, částí, která je spojena s naší živočišností a reprodukcí. Je to jakési místo znehodnocování, především v materialistické společnosti, jež považuje tělo za firmu, kterou je třeba řídit a která se musí podrobit naší vůli," říká sociolog David Le Breton.

Průkopníkem nové vědy nazvané neurogastroenterologie je profesor Michael Gehrson, šéf oddělení anatomie a buněčné biologie na Kolumbijské univerzitě v New Yorku. Podle jeho teze má nervový systém našeho trávicího ústrojí jakousi mozkovou aktivitu a inteligenci, které jsou mu vlastní. Odtud pochází jeho přezdívka "druhý mozek".

Gehrson prokázal, že 90 procent hormonu štěstí serotoninu je produkováno ve střevech a je zde také ukládáno. "Střevní mozek pociťuje, zpracovává a vstřebává emoce a problémy vytvářené jeho velkým bratrem a navíc registruje emocionální ohlas významných událostí v našich vnitřnostech," píše Irina Matveiková, expertka na rodinné lékařství, endokrinologii a poruchy příjmu potravy. "Střevní mozek je místem, odkud pramení strach, úzkost a fobie, ale rodí se tu také intuice, pochopení, předtuchy i obsese," dodává. Lépe je snažit se břichu naslouchat než je kontrolovat.

"Žijeme ve společnosti, která dává přednost mozkové aktivitě. Rozhodně nejde o to popírat ji, ale spíše ji vyvažovat tím, že necháme energii cirkulovat v břiše," uvádí expert na japonské masáže Thibault Marlin pracující pro značku Lancôme. Mezi jeho klienty jsou především šéfové podniků, právníci a psychologové, lidé pracující "hlavou", kteří chtějí plně pocítit své emoce. K tomu je vhodná hypnóza, masáže, cvičení, meditace, akupunktura a zdravá výživa.

Zatímco příznaky trémy se nejčastěji projevují v břiše, jejich původ je ale jinde, a sice v mozku. Vědci ze Sussexu zjistili, že když člověk znervózní, protože ho sleduje jiná osoba, vypíná se mu dolní část temenního laloku mozkové kůry. Tedy oblast, která řídí senzomotorické funkce. Díky tomu je pak na lidech poznat nadměrná nervozita.

Témata:  lidé,  vědci