Zapomeňte na zlato a diamanty. Na světě existují mnohem vzácnější věci

Zlato je obecně vzato považováno za drahý materiál, přesto je dostupný prakticky na každém rohu. Nenachází se jen ve špercích, ale i v některých přístrojích a proniklo i do modního odvětví. Ačkoliv je možná drahé, rozhodně o něm nelze říct, že by bylo vzácné.

To stejné platí pro většinu dalších drahých kovů, jako je stříbro, bronz nebo platina. I ty se sice řadí k těm honosnějším, do skutečných unikátů mají ale daleko. Svědčí o tom také to, že i nosorožčí rohy nebo drogy jsou mnohem dražší.

Poměrně vzácné je například plutonium, které se používá při výrobě atomových bomb a slouží jako palivo pro jaderné reaktory. Je vysoce radioaktivní a za gram plutonia se dnes platí kolem 80 000 korun. To je v porovnání se zlatem, kde se gram pohybuje a řádu stokorun, poměrně velký skok.

Mnohem vzácnější je tritium, což je radioaktivní izotop vodíku. Největší problém u něj spočívá ve výrobě, neboť ta umělá je velmi obtížná. Přesto se i s ním můžeme poměrně často setkat, nachází se například v některých zelených tabulích označujících únikový východ. Tritium má totiž zářivou a na pohled příjemnou zelenou barvu. Tady už bychom si ale za gram zaplatili kolem 700 000 korun.

Extrémně vzácným prvkem je kalifornium. Lze jej získat pouze umělou výrobou pomocí ozařování a dosud ho nikdo nevytvořil takové množství, abychom mohli určit, jak vlastně vypadá. Pokud byste si jej ale chtěli pořídit, za gram zaplatíte miliony.

Za nejvzácnější prvek na Zemi je považován astat. Je to proto, že se ho na Zemi nachází jen neuvěřitelně malé množství. Zhruba 30 gramů. Poločas rozpadu je u některých izotopů jen zlomek sekundy, což je důvod, proč je ho velmi málo. Navíc je velmi radioaktivní, své uplatnění by ale mohl najít v lékařství.

Vůbec nejvzácnější věcí na Zemi ale není ani jeden z předchozích prvků a materiálů. Je jí antihmota, která se vyznačuje tím, že místo protonů, neutronů a elektronů se skládá z antičástic, tedy z antiprotonů, antineutronů a pozitronů. Jde o nejsilnější zdroj energie vůbec a nepatrné množství o velikosti několika milimetrů by dokázalo zásobovat několikamilionové město elektřinou po dobu několika dní.

Antihmota na Zemi dopadů ve formě kosmického záření a podle některých studií se nachází také v blescích, my ji ale nyní dokážeme i vyrobit. Konkrétně v urychlovači částic v CERN, i když jen velmi nepatrné množství. Problém je zejména její skladování, protože antihmota nesmí přijít do kontaktu se hmotou. Jinak by došlo k ničivé explozi.

Pokud byste si ji ale i přesto chtěli pořídit domů, nachystejte si několik trilionů korun. Právě tolik totiž stojí jeden gram nejdražší a nejvzácnější věci, se kterou kdy lidé přišli do styku.

Témata:  vědci,  zlato