Kde se vzala myšlenka střídání letního a zimního času?

Jeho smysl je jasný, má zaručit, aby si lidé užili v zimních měsících více světla, tyto změny ale mají prokazatelný negativní vliv na zdraví lidí, nehodovost, dopravu i hospodářská zvířata. 

Prvním člověkem, který navrhl koncept letního času, byl Benjamin Franklin v roce 1784. Jeho přáním bylo, aby se lépe využívalo přirozené světlo. K realizaci této myšlenky došlo až před začátkem první světové války a první stát, kde byl letní čas zaveden, bylo Německo. Brzy se k němu přidaly i další státy, včetně Rakouska-Uherska.

V českých zemích byl tak letní čas zaveden poprvé v letech 1915 a 1916, vrátil se za druhé světové války v roce 1940 a trval až do roku 1949. Potřetí si Češi začali posouvat hodinky v roce 1979 za ropné krize. Do roku 1995 trval v Česku letní čas šest měsíců, od roku 1996 se republika připojila ke zvyklostem Evropské unie a časový posun trvá sedm měsíců, tedy do konce října.

Změna času se ale už několik let potýká s kritikou z řad odborníků i politiků. Někteří lidé argumentují například tím, že energetické úspory nejsou natolik výrazné, aby se kvůli nim vyplatilo posouvat ručičky hodin o hodinu zpět.

Podle měření Pražské energetiky je úspora elektrické energie pouze v období okolo rovnodennosti v rozsahu jednoho procenta, v letních měsících ale nemá letní čas na spotřebu elektrické energie v podstatě žádný vliv. Časový posun také mnoha lidem působí zdravotní potíže a řada lidí se ve chvíli, kdy se posouvají ručičky o hodinu dopředu, cítí jednoduše nevyspaná.

Nyní již je vědecky dokázáno, že posunutí času dvakrát do roka způsobuje řadě lidí zdravotní a psychosomatické potíže. Navíc se také ukázalo, že i ony prvotní ekonomické důvody jsou mylné - k úsporám prakticky nedochází a naopak se objevují vyšší nepřímé náklady.

Ostatně to lze i velmi dobře spočítat. Kalendářní rok obsahuje v průměru 252 pracovních dnů. Odtud plyne, že posouváním času získáváme ročně asi tolik, co bychom si namísto tohoto posouvání vydělali tím, že bychom za celý rok pracovali o pouhopouhou jednu minutu déle.

Podle europoslanců je střídání času přežitek z minulosti, který je třeba zrušit. Navíc tvrdí, že původní finanční úspory jsou dávno pryč. Odhady přímých a nepřímých nákladů pouze na zdravotní následky každoroční změny času v členských státech EU se vyšplhaly až na 131 miliard eur.

Průzkumy také ukázaly, že změna času způsobuje zdravotní problémy u přibližně 20 procent Evropanů. Patří k nim především únava, ospalost a dezorientace, poruchy trávení, migrény a deprese, výjimečně i infarkty. Změna spánkového rytmu ale může působit i jako spouštěč geneticky podmíněných chorob, jako jsou obezita či cukrovka. Velké potíže také zažívají lidé postižení autismem.

Témata:  změna času