Na to, aby se člověk stal mistrem v používání cizích jazyků, mnohdy nestačí ani dlouhé roky studia. Nejvíce znalostí a zkušeností dá člověku pobyt v zemi, kde se daným jazykem mluví. Jeden ale nemá žádnou domovskou zemi, a přesto jím lidé mluví po celém světě. Říká se mu esperanto.
Esperanto je nejrozšířenějším mezinárodním uměle vytvořeným jazykem na světě.S jeho myšlenkou přišel roku 1887 polský židovský lékař Ludvík Lazar Zamenhof, který jej vymyslel a základy této řeči publikoval.
Záměrem bylo vytvořit snadno naučitelný neutrální jazyk, který bude vhodný pro použití v mezinárodní komunikaci. Neměl nahradit ostatní národní řeči, ale sjednotit mluvu po celém světě.
Zamenhof chtěl zavedením nového společného jazyka odstranit jazykové a etnické bariéry mezi národy. Poprvé se jazyk objevil v knížce Lingvo Internacia (Mezinárodní jazyk), ve které použil pseudonym Doktoro Esperanto (Doktor Doufající). Slovo esperanto se později stalo názvem samotného jazyka.
Esperanto se údajně jednoduše učí, takže si ho nadaní lidé dokáží osvojit i za tři měsíce. Slovní zásoba pochází převážně ze západoevropských jazyků a zvukově připomíná italštinu. Slovotvorbou a větnou stavbou je podobné slovanským a ugrofinským jazykům a dokonce i turečtině nebo čínštině.
Tvůrce esperanta věděl, že jazyk se musí rozšiřovat kolektivním používáním, proto omezil svůj prvotní návrh na minimální gramatiku a malou slovní zásobu. Dnes je však esperanto plně rozvinutým jazykem s celosvětovou komunitou mluvčích a kompletními vyjadřovacími prostředky.
Největší rozkvět zaznamenal jazyk krátce po svém vzniku, za první republiky se začal zavádět i do českých škol. Za obou světových válek však byl kvůli možné špionáži potlačován a poté už nebyl podporován.
Počet lidí, kteří na světě tímto jazykem mluví, se odhaduje zhruba na dva miliony ve více než 130 zemích. Český esperantský svaz má členů zhruba 800.
Žádná země ale esperanto nepřijala jako úřední jazyk a ve školách se proto jazyk učí pouze dobrovolně. Vyučuje na některých základních i středních školách a také na Masarykově univerzitě v Brně. Jedním z příznivců esperanta byl i zesnulý kardinál Miloslav Vlk.
Nejčastěji se ho ale lidé učí jako samouci, pomocí korespondenčních či multimediálních kurzů (papírovou i elektronickou poštou nebo prostřednictvím webů) či v místních esperantských klubech.
Související
16. listopadu 2024 16:29
25. října 2024 10:10
17. října 2024 13:53
14. října 2024 20:15
30. srpna 2024 8:41
19. srpna 2024 17:57
