Lékaři a odborníci považovali periferní vidění za jednu ze schopností našeho oka. Vidět předměty na okraji zorného pole se v minulosti hodilo při obraně proti predátorům, dnes má tato funkce svou nezastupitelnou úlohu například za volantem automobilu. Nyní se ale zdá, že není všechno takové, jak to na první pohled vypadá.
Lidské oko dokáže na sítnici promítnout poměrně velké množství obrazu. Když se zadíváte na předmět před sebou, vidíte nejen jej, ale i jeho velké okolí. Na krajích očí můžete následně pozorovat předměty, které se nachází mimo zorné pole očí. Přesto jsou viditelné.
Této schopnosti se říká periferní vidění a zná jej snad každý z nás. Vědci ale zjistili, že možnost vidět "koutkem oka" nemusí být ani tak schopnost očí, jako mozku. Ten totiž potřebný obraz přímo nevnímá očima, ale skládá si jej dohromady sám.
Podle odborníků z Amsterdamské univerzity mozek odhaduje, co by se mohlo za naším zorným polem nacházet, a dané předměty a místa si tam automaticky doplňuje. Zatímco tedy to, co vidíme přímo před sebou, je opravdové a skutečné, věci zachycené periferním pohledem už tak reálné být nemusí.
Ukázal to test dvaceti dobrovolníků, který ukázal, že periferní vidění ve skutečnosti nedokáže ve velké míře vnímat změny prostředí a polohy předmětů. V praxi to vypadá tak, že pokud víte, že se někde vedle vás nachází předmět a už jste jej dříve viděli, mozek vám jej při pohledu periferním viděním může promítnout, ačkoliv se na daném místě ona věc už nacházet nemusí.
Související
16. listopadu 2024 16:29
25. října 2024 10:10
17. října 2024 13:53
14. října 2024 20:15
30. srpna 2024 8:41
19. srpna 2024 17:57
