Rána, která zasáhla svět. Proč museli při tragédii u Jaroslavle zemřít čeští hokejisté?

Celý hokejový svět šokovala zpráva o neštěstí, při kterém se krátce po vzletu z letiště Tunošna u Jaroslavle zřítil letoun Jak-42. Zahynulo 44 lidí na palubě letadla, převážně hokejistů místního klubu Lokomotiv.

Letoun letěl do Minsku, kde se hráči chystali zahájit utkáním s místním Dinamem novou sezónu KHL. Charterovému letounu ruské společnosti Jak-Servis se však krátce před čtvrtou hodinou odpoledne místního času nepodařilo při vzlétání z ranveje nabrat dostatečnou rychlost a odpoutal se od země příliš pozdě. Letadlo se následně naklonilo na levou stranu a spadlo asi 500 metrů od ranveje. Po dopadu se stroj rozlomil a začal hořet. Přední část spadla do vod řeky Volhy a druhá zůstala na břehu.

V troskách zůstalo pohřbeno osm členů posádky a 35 pasažérů. Mezi oběťmi byli i čeští hokejisté a mistři světa z roku 2010 Jan Marek, Karel Rachůnek a Josef Vašíček. Kromě českých hokejistů dále zahynuli Slovák Pavol Demitra, švédský brankář Stefan Liv nebo kanadský trenér Brad McCrimmon. Katastrofu přežili jen dvě osoby: palubní inženýr Alexandr Sizov a ruský útočník Alexandr Galimov, který však podlehl svým rozsáhlým popáleninám o několik dní později v moskevské nemocnici.

Lokomotiv Jaroslavl tak přišel prakticky o celý svůj první tým. Začaly padat návrhy, aby klub na počest zemřelých hokejistů pokračoval v sezoně, přičemž každý ze soupeřů se měl podílet na stavbě nového týmu dodáním jednoho hráče. Nakonec Lokomotiv v prosinci nastoupil s mužstvem tvořeným především juniory a hráči farmářského mužstva do druhé ruské ligy, do KHL se rozhodl vrátit až od sezony 2012/13 s možností angažování jednoho hráče z každého celku Kontinentální ligy.

V reakci na tragédii se konala řada smutečních obřadů. S hokejisty se přímo v Jaroslavli přišlo rozloučit 10. září do hokejové arény na 100.000 lidí. Poklonit památce obětí se přišli mimo jiné ruský premiér Vladimír Putin, prezident Ruské hokejové federace Vladislav Treťjak, šéf KHL Alexandr Medveděv či ředitel rady soutěže Vjačeslav Fetisov. S českými reprezentanty se veřejnost rozloučila 11. září na zcela zaplněném Staroměstském náměstí v Praze.

Okolnosti tragické události se začaly krátce po nehodě zkoumat a oficiální vyšetřování vedené Mezistátním leteckým výborem (MAK) skončilo v listopadu 2011 oznámením, že příčinou tragédie bylo bezděčné brzdění pilota při startu. Posádka prý nebyla dostatečně přeškolena a jeden z pilotů byl pod vlivem léku, který je s řízením letadel neslučitelný. Podle zprávy ruské prokuratury chyboval i letištní personál.

V září 2012 obvinili vyšetřovatelé nehody Vadima Timofejeva, náměstka generálního ředitele letecké společnosti Jak-servis. Jeho vinou údajně nebyla posádka k řízení letounu dostatečně vyškolena. Vyšetřování skončilo v říjnu 2014. Při něm se zjistilo, že posádka vinou Timofejeva neměla právo stroj řídit. Skutečnost, že se tak stalo, považují žalobci za hrubé porušení letových pravidel. Timofejev povolil veliteli let na základě zfalšovaných dokumentů. Druhý pilot kromě toho neměl právo svou funkci zastávat, protože nedokončil přeškolení na letouny Jak-42. Timofejev podle vyšetřovatelů o všech těchto prohřešcích věděl. Posádka letounu se dopouštěla vážných chyb i v předchozích letech, uvedla zpráva vyšetřovatelů.

Soudní proces s Timofejevem začal v prosinci 2014 a jediný obžalovaný v kauze později prohlásil, že se necítí vinen. Pochybnosti o řádném vyšetření neštěstí mají podle agentury Interfaxu i mnozí pozůstalí. Žádost o zařazení mezi poškozené také podalo Chruničevovo státní kosmické vědecko-výrobní středisko, které bylo výrobcem havarovaného letounu. Loni v září soud udělil Timofejevovi trest pět let vězení, soud mu ale současně trest odpustil s tím, že Timofejevův případ spadá pod loňskou amnestii vyhlášenou k 70. výročí sovětského vítězství ve druhé světové válce.

Témata:  letectví a letadla,  letecké nehody