Lidské tělo je v mnoha ohledech specifické. Z velké části ho tvoří voda, a jeho zpopelnění proto není tak jednoduché, jak by se mohlo na první pohled zdát. Práce v krematoriu je ve skutečnosti věda, o níž panuje řada mýtů, ale kterou nemůže dělat každý.
Zaměstnanci krematoria v britském Nottinghamu poodhalili zákulisí své práce, aby definitivně vyvrátili všechny mýty, které si mnozí spojují s kremací. Většina lidí se totiž za tajemný závěs, za kterým mizí rakev, nedostane.
Mnozí si proto myslí, že ke spalování ostatků dochází okamžitě, jakmile se rakev ztratí z dohledu pozůstalých. Podle zákona ale krematorium musí spálit ostatky do 72 hodin.
Prvním krokem je zajistit, aby nebylo v rakvi nic, co tam nepatří. Nejdůležitější je zjistit, zda nemá zesnulý kardiostimulátor. Pokud by tento drobný přístroj explodoval v dvacetitunové peci, nadzvedl by ji do výšky sedmi centimetrů.
Rakev následně putuje do jednoho ze dvou spalovacích přístrojů, v němž plamen poháněný plynem vytvoří teplotu od 800 do 1000 stupňů Celsia. Stroj je tak žhavý, že když ho v pátek večer zaměstnanci vypnou, do pondělí udrží teplotu 300 stupňů Celsia.
Pokud tvoří ostatky pouze části těla, nikdy nejsou spáleny s pozůstatky jiných, ale samostatně. Samotné spalování poté trvá přibližně 90 minut.
Personál dohlíží na průběh speciálními otvory a proces je ukončen, když už uvnitř nejsou žádné plameny. Během tohoto procesu jsou odsávány a filtrovány částice odpadu, aby do ovzduší nepronikala rtuť ze zubních výplní.
Popel, který by měl mít konzistenci písku, pak z pece pracovníci vyhrabou a nechají hodinu vychladnout. Konečná hmotnost popela pak obvykle odpovídá porodní hmotnosti.
Pokud jsou po zpopelnění nalezeny nějaké prsteny nebo náhrady kyčelního kloubu, odešlou se na recyklaci. O tom, jak skončí popel nebohého, už rozhodují výlučně pozůstalí.
Témata: úmrtí
Související
14. listopadu 2024 9:48
12. listopadu 2024 12:57
4. listopadu 2024 11:09
31. října 2024 6:46
29. října 2024 17:00
