Evoluce člověka: Co nedokázali naši předci a co budeme umět v budoucnu?

Vědci vytvořili podle informací portálu sciencedaily.com virtuální rekonstrukci zvukovodů našich předchůdců, konkrétně druhu Paranthropus robustus, který se velmi podobá druhu Australopithecus africanus. Oba žili zhruba ve stejném období a jejich sluchové ústrojí se podobalo šimpanzímu.

Lidé se od primátů liší tím, že dokáží zachytit zvukové frekvence širšího rozsahu, a to konkrétně 1.0-6.0 kHz, který zahrnuje i zvuky vznikající během mluveného projevu. Na ty šimpanzi a jiní primáti nemají vyvinutou dostatečnou citlivost.

Vědcům se pomocí virtuálních modelů a porovnávání jednotlivých druhů podařilo zjistit, kdy se u primátů poprvé evolučně objevila schopnost slyšet tak, jako dnes slyšíme my. Odborníci zkoumali přibližně 430 tisíc let staré ostatky předchůdců neandrtálců z oblasti Sima de los Huesos v severním Španělsku a zjistili, že jejich sluchové schopnosti byly téměř totožné s dnešními lidmi.

Tím vznikla konkurenční výhoda. Paranthropus robustus žil podle serveru v savaně, kde byla komunikace na krátké vzdálenosti v otevřeném prostředí výhodná. Tento druh ale podle vědců nebyl schopen mluvené řeči, spíše se jednalo o nějakou formu vokální komunikace. V té době totiž naši předci neměli mozkovou kapacitu na užívání jazyka.

Právě tyto evoluční změny nutí vědce k zamyšlení, jak budeme vypadat za další tisíce či desítky tisíc let. Odborníci z Institutu klinických výzkumů v kanadském Montrealu pro změnu zjistili, že v minulosti měli lidé mnohem více prstů, přičemž v budoucnu budou mít jen tři.

Z výzkumu kanadských odborníků vyplývá, že se život na Zemi bude přizpůsobovat klimatickým změnám. Není tajemstvím, že se lidské končetiny vyvinuly z rybích ploutví, které se přizpůsobily životu na souši prostředí.

Odborníci dodnes nedokáží přesně vysvětlit, proč má člověk právě 5 prstů. Podle nich tento znak pochází od společného předka z období devonu, který žil ve vodě, a po přesunu na souš se u něj objevilo šest až sedm prstů. 

Vědci se nyní domnívají, že by lidé mohli budoucnu o další 2 prsty přijít. Člověk by mohl přijít o malíčky na nohách, protože dříve lidé chodili více než dnes a bez bot, tudíž prsty na nohách jim pomáhaly udržet rovnováhu. 

To ale není jediná velká změna, která nás čeká. S největší pravděpodobností dojde vytvoření jedné, globální rasy. Už dnes se v praxi uplatňuje multikulturalismus ve velkém a v budoucnu tomu nebude jinak. Dříve či později tedy dojde k tomu, že Zemi bude obývat pouze jedna lidská rasa.

Podle vědců také přijdeme o imunitní systém. Se stále se zlepšující hygienou naše tělo přestává na vnější podněty reagovat a pokud selže a onemocní, vyléčí jej léky. Tělo tak nemá potřebu budovat si imunitu, kterou postupem času ztratí.

Přežitkem budou také svaly. Těžkou práci dnes v řadě oborů nahrazují stroje a zatímco naše vědecké chápání a mozková kapacita poroste, svalstvo postupně ochabne. Někteří proto věří, že budoucí člověk bude mít větší hlavu a menší tělo oproti stávajícímu poměru. Může dojít i ke zvětšení očí, které se pro nás staly nejdůležitějším smyslovým orgánem.

Pravděpodobně také přijdeme o vlasy, které už dnes svou ochrannou funkci většinou neplní, a zmenší se nám zuby. Jídlo dnes spíše žvýkáme než trháme, některé zuby jako třeba špičáky proto prakticky ani nepotřebujeme.

Témata:  lidé,  vědci