reklama

Většina lidí má za to, že jsou „normální“, zatímco psychopati jsou zcela a naprosto nenormální. Podle Heymové však takové hodnocení je poměrně mylné. Kousek psychopata si totiž nese každý z nás. Psychopatie je celé spektrum, v němž se mi všichni nacházíme. Pokud jste např. necítili empatii či výčitky, ač jste podle všeho měli, nebo jste naopak byli chladnokrevní v stresujících situacích či při získávání jisté výhody, pak jste vykazovali rysy psychopata.

Nicméně, skutečných psychopatů je v společnosti okolo 1%. Mnozí z nich jsou díky svým specifickým vlastnostem produktivními členy společnosti. Psychopati vykazují vysokou míru rezistence vůči stresu a strachu. Máloco je rozhází a proto jsou ideálními vojáky či lékaři. Zároveň psychopati dokáží být velice okouzlující, což ve spojení s jejich schopností fungovat v náročných situací jim poskytuje přístup do nejvyšších pater rozhodovacích procesů – mnozí psychopati jsou proto mezi členy představenstev ziskových společností či v parlamentních lavicích.

Na psychopata narazíte většinou ve městech. Přitahuje je zdejší rychlý, proměnlivý, vášnivý a vzrušující život. Dávají přednost tomu, co psychologové nazývají „rychlou strategií života". Psychopati navazují raději krátkodobé a početné sexuální vztahy. Zvýšená míra sobeckosti a rizika, kterou tato strategie přináší, činí město ideálním polem pro její naplňování. Psychopati mají v nich více „obětí“ na hraní a zároveň se v nich mohou snadněji skrýt.

Podle výzkumu psychologů mají větší sklon k promiskuitě ženské psychopatky než jejich mužští kolegové. Taktéž jsou mnohem emotivnější a úzkostlivější. Díky tomu byly někdy zaměňovány ženské psychopatky za osoby trpící poruchou osobnosti. Ty charakterizuje impulzivní reakce, výbuchy hněvu a nezvládání vlastních emocí. Vlivem tohoto zaměňování se hovoří o menším počtu ženských psychopatek. Zajímavé je té, že podle průzkumů dávají ženy psychopatky v krátkodobých vztazích „normálním“ mužům, pro ty dlouhodobější si ale hledají psychopata.

Ačkoliv psychopati většinou nevykazují žádné emoce, neznamená to, že je vyloženě necítí. Spíše je mívají občas problém rozeznat u jiných. Nicméně, lépe se jim rozeznávají šťastné emoce než ty špatné. Sami však cítí šťastni např. nad získáním odměny jen pokud je ta odměna dostatečně velká a spojená s dostatečnou výzvou. Totéž v podstatě platí pro všechny emoce, které pociťují. Musí skutečně jít o hodně, aby psychopat začal projevovat své emoce.

Je též zajímavé, že psychopati prý mají horší smysl mysl pro čich. Tvrdí to výzkumníci z Macquarie University v Austrálii. Sami psychopati však cítit obvykle nejsou, protože se často pečlivě myjí a jsou schopní se několikrát za den převléci.