Homo sapiens jsou jen jedním z mnoha druhů hominidů. Mezi další patří třeba neandrtálci nebo denisované. A i když řada těchto druhů fakticky zanikla, nová studie naznačuje, že naši ranní předkové se rozmnožovali s celou řadou raných homininových druhů.
Omer Gokcumen, odborný asistent katedry biologických věd na univerzitě v Buffalu uvádí: „Zdá se, že křížení mezi různými ranými homininovými druhy není výjimkou, je to norma.“
Vědec testoval DNA lidí žijících v subsaharské Africe a našel geny, které se „velice liší od genů, které se nacházejí u jiných moderních lidí". Tvrdí proto, že tyto geny jsou pravděpodobně pozůstatkem mezidruhové reprodukce s dosud neznámým homininem, ke které došlo před 150 000 lety.
„Na základě naší analýzy je nejpravděpodobnějším vysvětlením této extrémní variace archaická introze - zavedení genetického materiálu 'tajemného' druhu starověkých homininů,“ cituje Gokcumena server News.com.au.
Tento neznámý příbuzný by podle něj mohl být součástí druhu, který už byl objeven, například nějakého poddruhu Homo erectus, nebo neobjevený hominin. „Říkáme tomu druhu 'tajemný' druh, protože nemáme žádné fosilie,“ doplnil.
Vědci přitom vycházeli z DNA ve slinách. „Náš výzkum vystihl vývoj důležitého proteinu mucinu nazvaného MUC7, který se nachází ve slinách. Když jsme se podívali na historii genu, který kóduje bílkovinu, vidíme v dnešních subsaharských populacích přítomnost archaické příměsi,“ uvádí ve zprávě.
Tato subsaharská varianta MUC7 byla natolik výrazná, že neandertálské a denisovanské geny se s ní shodovaly lépe než ostatní moderní lidé po celém světě. Protein sám byl objeven v předchozí studii a pravděpodobně měl pro lidi důležitý význam. Zdá se, že ovlivňuje složení skupin bakterií v ústech.
Důkazem toho jsou analýzy biologických vzorků od 130 lidí, které zjistily, že různé verze genu MUC7 jsou silně spojeny s různými složením ústního mikrobiomu. Stefan Ruhl, profesor orální biologie na vysoké škole dentální medicíny, dodává: „Předpokládá se, že protein MUC7 zvyšuje schopnost slin vázat se na mikroby, což je důležitý úkol, který může pomoci předcházet onemocněním tak, že odstraní nežádoucí bakterie nebo jiné patogeny z úst."
Témata: historie, archeologie
Související
27. srpna 2021 21:56
26. srpna 2021 12:02
6. ledna 2021 14:58
26. prosince 2020 17:58
13. prosince 2020 9:05
29. listopadu 2020 9:31
