Vidí psi opravdu černobíle a kočky ve tmě? Ve skutečnosti je to úplně jinak

Tvrzení, že psi vidí černobíle, není nikterak nové. Mezi lidmi se předává už desítky let, ačkoliv pravda je trochu jiná. Psi ve skutečnosti vidí barevně, barvy ale nevnímají tak jako člověk. Černobíle vidí naopak vlci.

Lidské oko je vybaveno třemi druhy barevných receptorů, z nichž každý je citlivý na světlo o jiné vlnové délce. Dokáže proto zachytit žluté, zelené a modré barvy a ve spolupráci s mozkem následně rozlišit vlnovou délku jednotlivých odstínů. 

To psi neumí, přesto vidí barevně. Avšak pouze jako barvoslepý člověk. Vidí totiž jen dvě barvy, nepočítáme-li černou. Psí oko nerozlišuje spektrum od červené přes žlutou po zelenou, stejně jako od modré po fialovou. Zatímco člověk tak bezpečně pozná žlutou barvu, vanilkovou, sépiovou nebo červenou, pro psy jde stále o jednu a tu samou barvu. Stejně jako ve spektru modré barvy.

Nejmarkantnější je splývání zelené barvy s červenou. Pokud vašemu mazlíčkovi hodíte červený míček do trávy, orientuje se podle směru letu a dopadu, ne podle barvy. Červená se zelenou mu totiž splývají. 

Dvoubarevné vidění u psů mělo svůj význam hlavně v minulosti, než se jejich vývojová větev oddělila od vlků. Ti totiž sice také barvy nevidí, za to ale rozpoznají mnohem více odstínů a tónů černé a šedé barvy, než si člověk vůbec umí představit.

Vlci jsou totiž noční tvorové a pro lov ve tmě barvy vidět nepotřebují. Vyvinula se u nich schopnost rozlišit pouze základní barvy, aby odhalili maskování nepřátel, jinak jsou pro ně barvy zbytečné. A to vlkům a psům zůstalo až dodnes. S nadsázkou se proto dá říct, že psi i vlci vidí ve tmě lépe, než ve dne, kdy jim barvy splývají.

Pro psy i vlky je navíc mnohem důležitější jiný smysl, než zrak, a sice čich a sluch. To ostatně platí i u koček, které na rozdíl od zažité představy nevidí ve tmě.

Ve tmě totiž nevidí nikdo a nic na světě. Každé oko funguje na principu dopadání světla a rozšiřování zorniček, a ani kočky nejsou výjimkou. Vidí výborně v šeru a i v hluboké noci se dokáží orientovat jen za pomocí světla, které na Zemi dopadá z hvězd. V úplné tmě a kočky nevidí vůbec nic.

I za to ale kočky platí svou daň. Nemají tak široké zorné pole jako člověk a i když vidí za šera lépe, než člověk, neumí rozlišovat detaily. Kočky totiž nedokáží ostře vidět nepohybující se předměty. Nejlépe proto vidí předměty, které se pohybují, a to ve vzdálenosti dvou až šesti metrů.

Stejně jako psi navíc kočky nevidí barvy, tedy ne všechny. Zatímco pes ale umí rozlišit červenou od modré, kočka červenou barvu zřejmě nevidí vůbec. Vnímají zelené, modré, a odstíny fialové a žluté. Musí ale jít o jasné barvy, které mají přímo před sebou. V opačném případě je jejich svět černobílý. Takže když se večer začne smrákat, kočky namísto západu slunce vidí všude jen černou a šedou.

Ve skutečnosti tedy psi a vlci vidí více spíše tmě než ve dne a naopak barvoslepé jsou spíše kočky. Obojí je dáno evolucí, protože k lovu predátor barvy vidět nepotřebuje. Musí jen umět pozorovat pohybující se předměty, což zvládají perfektně. Kočka se pak umí lépe pohybovat v temných prostorách díky svým fousům a sluhu, zatímco psům a vlkům pomáhá jejich čich. 

Témata:  zvířata,  psi,  kočky