Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Jak vzniklo vykání? Za vším stojí jedna malá chyba

Lidé, ilustrační fotografie
Lidé, ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Tykat nebo vykat? Tuto otázku si před seznámením s někým novým pokládáme velice často. Mnohdy si také říkáme, o kolik jednodušší to mají národy, kde se nevyká, resp. netyká. Kde se ale tyto způsoby oslovování vlastně vzaly?

Pokud jste se někdy zamýšleli nad tím, jestli si lidé v minulosti tykali nebo vykali, věřte, že první odpověď je správná. Z prostého důvodu, jinak tomu ani kdysi být nemohlo.

Staré jazyky totiž nic jako vykání neznaly, a to včetně latiny. Tykání tehdy nebylo považováno za symbol neúcty, zkrátka vůbec neexistovalo. A lidé si mezi sebou jen tykali.

To se změnilo na konci třetího století našeho letopočtu, za vlády římského císaře Diocletiana. Jeho říše byla tak obrovská, že na ni nestačil sám, a proto byla zavedena Diarchie, spoluvláda dvou císařů. Druhým císařem jmenoval svého přítele a důstojníka Maximiana, čímž se inspiroval u Augusta, prvního císaře, který sdílel moc s úřadem. 

O několik let později učinil Diocletianus caesarem Galeria, manžela své dcery Valerie, a rovněž svého pretoriánského prefekta. Tím vznikla takzvaná Tetrarchie, tedy čtyřvládí neboli vláda čtyř císařů, kteří měli rozdělené jednotlivé provincie.

Mezi císaři sice probíhaly hádky a země se uvnitř tříštila, navenek ale kolegium chtělo vypadat pevně a jednotně. Všichni čtyři proto byli oslovováni jako celek množným číslem, a jednotliví panovníci používali tohoto tvaru, i když promlouvali sami. Začali tak ve skutečnosti sami sobě vykat.

Panovníci tak na rozdíl od zbytku světa už neříkali "já", ale "my", a to se líbilo i ostatním vladařům. Ti bohužel nepochopili, že vykání je ve skutečnosti pouze sdělování prohlášení jednoho člena Tetrarchie, který hovoří i za tři další, a začali sami sobě vykat také. Díky této chybě se rozmohlo vykání po celé Evropě a následně do zbytku světa. 

V panovnících a zejména v duchovních osobách (například papežové) vyvolávalo vykání pocit důležitosti, mezi běžnými lidmi se ale neuchytilo. Zlom přišel až ve chvíli, kdy se rozšířilo v křesťanství natolik, že s ním do styku přišel už zkrátka každý.

V Česku se podle Akademie věd vykání poprvé objevilo až v polovině 15. století. Postupně se vžilo jako oslovení zdůrazňující zdvořilost a úctu, a to i přesto, že základ křesťanství, tedy Bible, vykání nezná. 

Pokud jste si ale někdy přáli vyhnout se tomuto způsobu oslovování, vězte, že to tak lehké není. Vykání a tykání se používá téměř ve všech jazycích včetně anglického. Tam ale vykání převládá a tykání už téměř nahradilo.

Témata:  lidé historie

Související

Aktuálně se děje

22. listopadu 2024 16:03

USA zavádí nové sankce proti Rusku. Pocítí je celá Evropa

Spojené státy zavádějí nové sankce vůči Moskvě, které mohou výrazně ovlivnit evropské zákazníky platící za ruský plyn, destabilizovat ruský devizový trh a posílit závislost Ruska na Číně. Na tyto dopady upozorňují ruští ekonomové, píše server The Guardian.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy