Odpověď, na otázku uvedou v titulku, se snažil dát psycholog Izzy Kalman ve svém článku zabývajícím se islamofobií. Jeho odpověď se sice vztahuje k muslimům, ale poučit se z ní může kdokoliv.
V současnosti je velice těžké být muslimem. Už v minulosti lidé k muslimům příliš neinklinovali, protože jejich náboženství pro ně bylo něčím cizím. Ovšem nyní v důsledku nekončících teroristických útoků a vzestupu radikálních islamistů z IS, se v lidech projevuje strach z muslimů ještě více. Tento strach lze pojmenovat jako islamofóbii.
Já vím, jaké to je. Jakožto žid patřím k nejvíce nenáviděné skupině v historii lidstva. Celá rodina mého otce byla vyhlazena během druhé světové války a rodina mé matky byla taktéž sužována hrozným způsobem. Když jsem v 50. a 60. letech vyrůstal v New Yorku, bylo běžné, že nás ostatní děti šikanovaly, pokřikovaly na nás, házely po nás různé předměty a bily nás.
Brali jsme to jako samozřejmost. Nemohl jste zkrátka očekávat, že si vyjdete jen tak se svou jarmulkou na hlavě a nedostanete za to výprask. V současnosti je nenávist vůči židům opět velice běžná. Mnoho z nás se nyní neodváží nosit oblečení nebo šperky, které nás spojují s naší vírou. Takže muslimové a židé jsou na jedné lodi.
Když jsem vyrůstal, byly bitky mezi dětmi naprosto běžné. Děti byly zvyklé vyřizovat si své účty mezi sebou bez pomoci dospělých a média se o dětské šarvátky rozhodně nezajímala. Později, až jsem vyrostl a stal jsem se psychologem, jsem objevil, jak děsivě běžná je šikana na školách. Proto jsem začal učit děti, jak se s ní vypořádat.
Pomohl jsem tisícům dětí a teď bych rád sdílel své znalosti i s Vámi. Ve skutečnosti pak možná budete schopni přeměnit svou negativní zkušenost v možnost, vyvolat v lidech poznání a pochopení toho, co znamená být muslim.
Nenávist je pro lidi běžná
Známý filosof Bertrand Russell řekl: „Málokteří lidé mohou být šťastni, aniž by nenáviděli jiné osoby, národy nebo vyznání.“ Nenávist je v lidech zakořeněna. Nejedná se jen o nenávist „nemuslimů“ k muslimům. Jednotlivé skupiny muslimů se mezi sebou nesnášejí také. Vzájemnou nenávist nemusíme ani nutně vztahovat k náboženským skupinám. Stačí se podívat, jak si vzájemně jdou po krku demokraté a republikáni v USA.
Stejně tak můžeme pozorovat neustálé spory mezi členy politického spektra v ČR. Vlnou vzájemné nenávisti jsou opředeny například i fotbalové zápasy. Pro člověka je dobré si uvědomit, že nenávist je běžnou součástí života. Protože jestli si bude myslet, že nenávist je něco hrozného a raritního, pak se ho urážky a ponižování na účet muslimů velice dotknou. Na druhé straně pokud si uvědomí, že nenávist je lidskou přirozeností, bude pro něj lehčí se s ní vyrovnat.
Rozdíl mezi šikanou a zločinem
Je nutné rozlišit rozdíl mezi šikanou a zločinem. V dnešním slova smyslu je šikana užívána pro vysvětlení různých projevů chování od koulení očima až po vraždu. Je ale obrovský rozdíl mezi tím, když převalíte oči, pokud někdo řekne nějakou hloupost a tím, když někoho zavraždíte.
Zločinem je pokud jakkoliv ohrožujete člověka, jeho majetek nebo jeho svobodu a práva. Pak jsou ale činy, které nás určitým způsobem zraňují, nelze je však považovat za zločiny. Jedná se o činy, které zraňují naše pocity, jako je například urážení nebo kritizování.
Spousta způsobů šikany, není přímo zločinem. Jestliže jste šikanování kvůli svému vyznání, pravděpodobně to znamená, že jste často terčem urážek, drbů, nepříjemných poznámek nebo vyloučení ze skupiny. Jinými slovy lidé zraňují Vaše city. Jako dítě můžete být občas terčem i nějakého postrkování. Pokud se však jedná o hrubé fyzické útoky, je třeba o nich obeznámit policii a učitele. V takovém případě už nejde jen o „ zranění Vašich citů“, ale jedná se o zločin, který musí být potrestán.
Nicméně pokud někdo zraňuje Vaše pocity, rozhodně se nejedná o zanedbatelný problém. Z dlouhodobého hlediska Vás takové chování může uvrhnout do depresí a budete se snažit vyhýbat kontaktu s lidmi. Islamofóbie je jednání, jehož cílem je ranit Vaše city, vy se můžete naučit, jak se mu bránit.
Odkud se bere islamofóbie?
Proč stále existuje něco jako šikana, když jsme před ní neustále varováni? Proč jste šikanováni za to, že vyznáváte islám? Možná si myslíte, že lidé jsou zkrátka zlí a dělá jim dobře Vás ponižovat. Skutečnost je však taková, že mnoho lidí považuje muslimy za nebezpečné. Zkrátka se bojí, že jednou byste jim mohli ublížit vy.
Můžeme si to vysvětlit na příkladu s hady. Všichni tvorové na Zemi jsou biologicky naprogramováni, aby rozpoznali nebezpečí. Možná si myslíte, že hadi jsou roztomilá zvířata. Jednou se však naučíte, že některé druhy hadů jsou schopny usmrtit člověka jedním uštknutím. Proto potom, když náhodou spatříte hada ve svém domě, budete se ho chtít co nejdříve zbavit, nebo ho zabít. Tento strach je naprosto nezbytný pro Vaše přežití. Kdybychom se hadů nebáli, chtěli bychom si s nimi hrát. Než se tedy naučíme rozpoznat, který z hadů je pro nás nebezpečný, a který naopak nebezpečí nepředstavuje, jeví se nám jako moudré, všechny považovat za hrozbu.
Podobně se lidé chovají k muslimům. Tím, jak radikální islamistické skupiny začaly dělat teroristické útoky, prohlašovat smrt Americe nebo Izraeli a šířit nenávist, tak se začali lidé bát muslimů. Proto teď řada lidí vidí v každém muslimovi potenciální nebezpečí. Samozřejmě, že naprostá většina muslimů netouží po žádných válkách a nenávisti, to ale tito lidé nevidí. Prostě nedokážou vidět rozdíly a každého ihned chápou jako potenciálního nepřítele.
Neměli byste vinit lidi za to, že se Vás bojí. Oni jen jednají podle svého biologického naprogramování, tak aby přežili. Vy byste pravděpodobně v jejich kůži jednali stejně. Vinit byste měli jedině radikální islamisty, kteří nesou vinu za špatnou reputaci islámu ve světě.
Když se vrátíme k dětem, u nich není nějak hluboce zakořeněna nenávist vůči muslimům. Oni si spíše za terč svého posměchu vybírají ty jedince, kteří jsou slabší. Například jestli se ukáže, že jste schopni brát jejich poznámky s humorem, budou Vás nakonec akceptovat a dokonce respektovat. Pokud se však hloupými připomínkami necháte skolit a budete smutně sedět v koutě, budou Vás považovat za slabocha.
Neočekávejte, že Vám pomůže společnost
Opravdu si myslíte, že když Vám někdo řekne, abyste někoho respektovali, tak to uděláte? Jistě že ne. Když se muslimskému dítěti ve škole posmívají ostatní za to, že je muslim a on to řekne své učitelce, tak ta viníky pravděpodobně potrestá. Ale pomůže to ve skutečnosti tomu muslimskému dítěti? Přinutí to ty potrestané děti respektovat ho? Těžko. Potrestaní ho budou akorát chtít potrestat za to, že byli potrestáni. Zdá se jedinou osobou, která Vám může pomoci, jste vy!
Jaké je řešení?
Řešení lze nalézt přímo ve Vašem náboženství. Mohammed řekl: „Neměl bys páchat zlo tomu, kdo páchá zlo tobě, vypořádej se s ním skrze odpuštění a vlídnost.“
Mohammed také říká: „Silný není ten, kdo silou překonává ostatní, silný je ten, kdo dokáže kontrolovat svůj hněv.“
Určitě to nebude lehký úkol, chovat se vlídně k těm, kdo nás zraňují, ale měli bychom se alespoň pokusit reflektovat myšlenky takových moudrých lidí, jako byl Mohammed a přemýšlet nad nimi.
Celý článek Izziho Kalmana naleznete v následujícím odkazu.
Témata: muslimové, společnost
Související
20. prosince 2022 19:10
13. října 2022 13:00
7. května 2022 11:58
12. září 2021 10:53
10. září 2021 16:21
30. srpna 2021 12:51