Nejlepší strava na světě? V minulosti ji ochutnal každý z nás, dnes už se k ní nedostaneme

Svět, a Česká republika nevyjímaje, se potýkají s problémem, o kterém se příliš nehovoří. Matky totiž přestávají velmi rychle kojit. Půl roku a déle kojí dítě jen 39 procent českých matek, přitom při propuštění z porodnice je výlučně kojeno přes 80 procent novorozenců a s příkrmem přes 95 procent. 

Světová zdravotnická organizace přitom doporučuje výlučně kojit do šesti měsíců věku. Poté se zavedením příkrmů pokračovat do dvou let i déle. A moc dobře ví proč. Kojení je totiž ideální stravou pro miminko a je prospěšné i pro maminku.

V mateřském mléce se ukrývá vydatná a výživná bomba, která z něj dělá doslova "superstravu". Jsou v něm látky podporující obranyschopnost dítěte, tím klesá riziko průjmu, rýmy, kašle, zánětů středního ucha, infekcí močových cest i náhlého úmrtí kojenců.

Další látky posilují mentální schopnosti, kojené děti dosahují lepších výsledků ve škole a vyšších hodnot v testech IQ. Kojení snižuje rizika alergii či astmatu a do dospělosti zvyšuje ochranu před rozvojem obezity, cukrovky, vysokého tlaku a některých druhů rakoviny.

Kojení navíc prospívá i matce, zmenšuje poporodní krvácení, snižuje riziko rakoviny prsu a vaječníků, cukrovky, řídnutí kostí, nemocí srdce a cév a například pomáhá chránit před poporodní úzkostí a depresí.

Podle některých vědců spočívá podstata problému slabé lidské schránky v tom, že dnes do sebe všechny tyto a mnohé další živiny nedostáváme. Medicína se ale potřebuje neustále posouvat kupředu, aby si udržela náskok nad nemocemi, které se často léčivům přizpůsobují.

Mnoho nemocí se totiž stalo resistentní vůči antibiotikům, protože lidé antibiotika používají příliš často. Bakterie si díky tomu vybudovaly imunitu. Lidstvo tedy potřebuje vymyslet nový způsob, jak bojovat s nemocemi. Odpověď je poměrně nečekaná – mateřské mléko.

Vědci dlouho vědí, že mateřské mléko dodává miminkům důležité živiny a pomáhá jim vybudovat imunitní systém. Nyní však vědci odhalili, co stojí za touto tvorbou imunity vůči bakteriím. Jsou to cukry obsažené v mateřském mléce.

Tým z Vanderbilt University narušuje předpoklad, že se antibakteriální obrany tvoří jen skrze mléčné proteiny, kterými matka imunitu předává dítěti. Objevili teď, že i cukr – také známé jako karbohydráty – mají vlastnosti, které pomáhají chránit proti infekci.

Nejobvyklejší infekce, která napadá novorozence, je streptokok skupiny B. Ten může vést k sepsi či zápalu plic u dětí, které nemají dostatečně vyvinutý imunní systém, aby odrazily nemoc. Ačkoliv může být streptokok pro děti smrtelný, většina novorozeňat se nenakazí.

Vědci proto vzali mateřské mléko od pěti dárkyň a izolovaly komplexní cukry, které jsou zvané oligosacharidy. Ty pak smísili s kulturami streptokoka v laboratoři. Analyzovali jejich interakce pod mikroskopem.

Tým přišel na to, že oligosacharidy dokážou nejen tyto bakterie zabít, ale také oslabit jejich přirozené obrany. Nedovolily jim totiž, aby si vytvořily ochranný biofilm. Tím by jinak bakterie hrozby odrážely.

Aby vědci vysvětlili, proč cukry nefungují všude, pracují na nové sadě testů. Je jasné, že bude potřeba více zkoumání a pokusů, aby se vysvětlily takové nejednoznačné výsledky. Pokud to však vyřeší, mohli by vědci stát za zrodem zcela nových antibiotik. Vytvořených právě z mateřského mléka.

Témata:  vědci,  děti