Chřipka versus očkování: Co přináší větší rizika?

Než se začneme zabývat samotnou vakcinací, je třeba umět chřipku rozpoznat. Spousta lidí ji snadno zamění za klasickou rýmu, pro kterou je ale spíše typický plný nos, kašel a oteklé oči. Zato chřipka nastupuje většinou znenadání, takže si pacient dokáže přesně vybavit, kdy nastoupily její typické symptomy, jimiž jsou bolesti hlavy a kloubů, vysoké teploty (nad 38°C)  doprovázené třesavkou, celková únava a schvácenost. Bolesti krku, rýma a kašel s vykašláváním hlenu jsou vzácné. Ve většině případů není nutná hospitalizace a bohatě stačí klid na lůžku. Ke komplikacím dochází zejména u dětí, kterým může způsobit také zánět středního ucha a u seniorů, u nichž může skončit i smrtí.

Chřipku způsobuje virus A, B a C, který se šíří kapénkovou infekcí, proto patří mezi nejvíc ohrožené infekcí osoby ve velkých aglomeracích. Proto také není divu, že v přelidněných asijských městech, jako jsou třeba Tokio, Osaka nebo Hong Kong nosí lidé přes pusu roušku. Nejvíce rizikový je přímý kontakt s kašlající osobou, zejména v přeplněných dopravních prostředích.

Nakazit se ale můžete i samotným kontaktem s předměty, jichž se dotýkala nakažená osoba, ať už se jedná kliku, telefonní sluchátko, či madlo v tramvaji. Kromě očkování se chřipce nejlépe ubráníte, když si budete pravidelně mýt ruce. Nápomocné vám mohou být i dezinfekční prostředky, které běžně zakoupíte v lékárně, či drogerii. Nošení roušky se může také ukázat jako užitečné, neboť virus chřipky proniká do lidského organismu prostřednictvím nosohltanu, ale i očních spojivek.

Kdy je dobré se nechat očkovat proti chřipce?

Jak už bylo uvedeno, chřipkové onemocnění znamená pro pacienta pouze delší pracovní neschopnost. Nejvíc opatrní by ale měli být pacienti starší 65 let, s autoimunitními onemocněními, cukrovkou, špatně fungujícími játry, slabým srdcem a také HIV pozitivní. Co se týče roznášení chřipky, tak velmi rizikové jsou dětské kolektivy. Malé dítě se nakazí ve školce, následně infikuje i dospělé členy své rodiny, kteří pak nemoc přinesou i na pracoviště, a na pandemii je takříkajíc zaděláno. I z tohoto důvodu by se případné očkování mělo zvažovat nejen u rizikových skupin, ale i u dětí.

Co se týče chřipkových vakcín, tak ty obsahují zlikvidované viry, přičemž jejich složení se každoročně kontroluje a případně zdokonaluje Světovou zdravotnickou organizací. Nejlepším obdobím pro vakcinaci je začátek chřipkové sezóny, za níž je tradičně považováno období od prosince do března. Ani podzimní měsíce bychom však neměli podceňovat, zvlášť když jsou převážně vlhké. Pro chladné zimní měsíce, kdy se teploty pohybují pod nulou, jsou totiž typické případy nachlazení, nikoliv chřipky.

Nežádoucí účinky jsou mýtus

Jestli existuje něco, okolo čeho se šíří nejvíc nepravd a mýtů, pak je to právě očkování proti chřipce. A přitom se jedná o jednu z nejbezpečnějších vakcinací, jíž mohou podstoupit i děti starší 6 měsíců a ženy v pokročilejším stádiu těhotenství. Nežádoucí účinky jsou poměrně raritní a znamenají v podstatě nástup chřipkových symptomů, jimiž jsou únava, bolesti svalů a kloubů atd. Někdy se mohou objevit také zarudnutí, případně edém v místě vpichu. Na pozoru by se měly mít osoby s alergií na vaječnou bílkovinu a antibiotikum neomycin. Pokud tělo reaguje nepříznivě na vakcínu, měl by pacient neprodleně uvědomit svého praktického lékaře. 

Témata:  chřipka,  zdraví