Akbar Ahmed je veteránem pákistánské státní správy a jedením u největších odborníků na problematiku muslimského světa. Momentálně žije ve Velké Británii, kde napsal knihu Cesta do Evropy. Ta pojednává o islámské migraci na starý kontinent a o změnách, které tento proces Evropě přináší. O dopadech migrace hovořil i pro server The Atlantic.
Ahmed připouští, že islám je dnes v Evropě „žhavou“ a diskutovanou otázkou – i s ohledem na to, že v důsledku muslimských teroristických útoků, při kterých zahynuly stovky lidí. „Jako sociální vědec, který opírá svou analýzu o terénní výzkum a fakta, jsem znepokojen potenciálem násilím a konfliktem v budoucnu. Ale jako humanista s vírou v pluralitní dědictví, které v Evropě existuje, mám naději, že vůdcové Evropy budou schopni v této obtížné době vést kontinent s moudrostí, soucitem a odvahou,“ vysvětluje muslim.
Poukazuje také na to, že v minulosti byli muslimští vědci, astronomové, chirurgové a matematici špičkami ve svých oborech. „Muslimové byli tehdy považováni za představitele silné, sofistikované a bohaté světové civilizace. Dnes, což je ironie, jsou muslimové považováni za nemajetné uprchlíky, kteří utíkají před šílenými a krvežíznivými muslimskými vládci,“ vysvětluje. V takové situaci je prý jasné, že Evropané se na islám nebudou dívat jako na součást evropské civilizace.
Muslimové a jejich kultura ale podle něj vždy byli součástí Evropy a podíleli se na jejím rozvoji. Oceňuje proto kroky kancléřky Merkelové a chválí její vstřícnost vůči uprchlíkům. Stejně tak ocenil i papeže Františka, který podle něj v symbolické rovině udělal pro dobré přijetí uprchlíků na kontinentu mnoho – například když myl uprchlíkům nohy.
V Islámu dle jeho slov existují tři široké proudy. Prvním je „literalistický islám“. Sem patří ti muslimové, kteří věří, že být dobrý muslim znamená dodržovat Korán a ducha islámského práva. Pak existují mystici - ti, kteří věří v teplé, inkluzivní objetí lidstva, které odráží boží lásku ke všem stvořením. Třetí jsou pak modernisté, kteří věří v rovnováhu víry s moderností. „Ti, kteří jsou v této poslední kategorii, věří, že modernost s charakteristikami demokracie a odpovědnosti a islám jsou kompatibilní. Tato kategorie je ohrožena přímo literalisty,“ varuje Ahmed.
Upozorňuje také na to, že soužití mezi muslimy a většinovou populací není vždycky lehké. Připomíná, že například v USA měli muslimové velké problémy po 11. září 2001. Problémem prý je, že jsou muslimové často házeni do jednoho pytle bez ohledu na to, z jaké země přicházejí, jaké mají zvyky a jak se chovají. Ať už jsou to Turci, Kurdové, Íránci nebo Pákistánci – pro Evropany jsou to prostě jen muslimové.
Třetí generace muslimských přistěhovalců, kteří se narodili jako občané v USA nebo Evropě, pak podle něj cítí odpor k předsudkům vůči muslimům – a i proto jsou někteří mladí muži a ženy více náchylní k radikálním kázáním mohou je zlákat právě literalisté, kteří tvrdí, že nemůže existovat soužití mezi islámem a Západem. Ahmed ale zároveň poukazuje, že muslimové jsou zastoupeni v evropské politice, že Londýn či Rottredam mají muslimského starostu a že jsou i sportovními hrdiny.
„Moderní islám z definice nemůže podporovat násilí, protože je založen na demokracii a právním státě. Literalistický islám z literatury, který chce být tím „hlavním“ islámem pak podle něj může někdy působit jako katalyzátor násilných skupin. „Tyto skupiny mohou využívat moderní technologie, jako je internet, a proto se mylně domnívají, že jsou dodavateli moderního myšlení,“ uvádí s odkazem na Islámský stát či Taliban, tedy skupiny, které hojně využívají nejen sociální sítě, ale třeba také YouTube.
„Po několika letech výzkumu v této oblasti jsme s mým týmem dospěli k závěru, že Evropa stojí na křižovatce. Pokud její vůdci znovuobjeví své pluralitní a humanistické tradice a přizpůsobí je 21. století, může se Evropa opět stát světem světové civilizace. Pokud tomu tak nebude, pak musíme brát velmi vážně [vzestup extrémní rétoriky o] vytváření koncentračních táborů a vyrábění mýdla z menšin - nočních můrách 30. let 20. století, o kterých ještě jednou slyšíme. Evropané mluví otevřeně o "vnějším nepříteli", kterým rozumí muslimy a "vnitřním nepříteli", za které považuje Židy. Po holocaustu jsme řekli "Nikdy víc", musíme si proto připomenout, že nikdy nedovolíme, aby se tato hrozná zvěrstva opakovala,“ uvádí Ahmed.
Související
20. prosince 2022 19:10
13. října 2022 13:00
7. května 2022 11:58
12. září 2021 10:53
10. září 2021 16:21
30. srpna 2021 12:51