Stěhování je pro lidi nebezpečné? V těle dokáže napáchat pořádnou neplechu

„Víme, že přistěhovalci do USA jsou náchylnější k rozvoji obezity a metabolických onemocnění, jako je cukrovka, než lidé, kteří migrují v rámci jedné země. Ale nerozumíme tomu, proč to tak je,“ uvádí Chloe Jamesová, expertka na mikrobiologii z univerzity ve Salfordu, a její kolega a Ian Goodhead, odborník na infekční onemocnění.

Aby bylo možné se na tento jev podívat ze zdravotního hlediska, vědci z University of Minnesota provedli rozsáhlou a důkladnou studii čínských a thajských přistěhovalců, kteří se stěhují do USA. Autoři zkoumali stravu, střevní mikrob a index tělesné hmotnosti přistěhovalců před a po stěhování. Důkazy ukázaly, že čím déle žili přistěhovalci v USA, čím méně se jejich bakterie lišily.

Lidské střevo je domovem stovek různých druhů bakterií známých společně jako „střevní mikrobiom". Bakterie se starají nejen o rozkládání jídla, ale pomáhají našim tělům bojovat s nemocemi a dokonce jim mohou předcházet. Existují také důkazy, že střevní mikrobiom může ovlivnit duševní zdraví člověka.

Rozmanitější střevní mikrobiom je spojen se zdravějším zažívacím systémem. Tuto rozmanitost ovšem negativně ovlivňují věci jako jsou antibiotika, stres nebo změny ve stravě. Kvůli tomu mohou být lidé náchylnější k obezitě nebo dráždivému onemocnění střev.

Studie porovnávala celkem 514 zdravých žen rozdělených na tři skupiny – ty, které, se narodily a žily v Thajsku, ty, které se narodily v jihovýchodní Asii a které se později přestěhovaly do USA, a ty, které se narodily v USA rodičům pocházejícím z jihovýchodní Asie. Ukázalo se, že změny v intestinálním mikrobiomu začaly, jakmile přistěhovalci dorazili do USA. Změny pak pokračovaly celá desetiletí. Čím déle tam tyto ženy žily, tím více se jejich mikrobiomy začaly podobat těm, které mají rodilí Američané evropského etnického původu. Většina účastnic, které žily v USA, také během studie nabrala na váze.

Kombinace druhů, které tvoří náš střevní mikrobiom, je silně ovlivňována naší stravou, takže lidé z různých částí světa mají tendenci mít různé střevní bakterie. Západní střeva obvykle obsahují spoustu druhů Bacteroides, které jsou dobré při trávení živočišných tuků a bílkovin. Lidé, kteří nejedí „evropskou“ stravu“, ale naopak stravu bohatou na rostliny, mají ve střevech spíše druhy typu Prevotella, které jsou dobré při trávení rostlinných vláken. Nová studie ukázala, že kmeny bakterií z rodných zemí přistěhovalců, zvláště druhů Prevotella, se u migrantů postupně úplně vytratily - stejně jako příslušné enzymy pro trávení důležitých rostlinných vláken.

Studie, které naznačují, že mikrobiom může ovlivnit lidské zdraví nebo nemoci, jsou často zpochybňovány, protože je těžké rozlišit příčinu od účinku. V tomto případě není jasné, zda změny v mikrobiomu přímo přispívají k vysokému výskytu obezity u přistěhovalců z USA. „Může ještě nějakou dobu trvat, než plně pochopíme, zda méně rozmanitý mikrobiom vede k obezitě, nebo jestliže obezita vede k méně různorodému mikrobiomu,“ vysvětlují vědci.

Většina znalostí v této oblasti pochází ze studií provedených na laboratorních myších. Studie amerického biologa Jeffa Gordona v roce 2006 prokázala vazbu mezi obezitou a střevním mikrobiomem. Vědec zjistil, že myši nabraly váhu, když jim byly podávány střevní bakterie od obézních lidí. Ale také víme, že strava s vysokým obsahem tuku způsobuje obezitu bez ohledu na to, jaký je střevní mikrobiom. Takže by bylo předčasné naznačovat, že samotný mikrobiom je zodpovědný za obezitu, varují experti.

„S rostoucí imigrací a vývojem stravovacích návyků je důležité, abychom lépe pochopili, jak mohou změny v populaci, kultuře a stravování ovlivnit lidský mikrobiom, abychom mohli zaznamenat potenciální zdravotní problémy. Například víme, že uprchlíci, zvláště děti, jsou náchylnější k rozvoji obezity, takže potřebujeme vyvinout nové strategie, abychom s tím mohli bojovat,“ říkají Jamesová a Goodhead.

Vzdělávání je jedním z aspektů, tím dalším je podle nich boj proti chudobě, která bývá u přistěhovalců vyšší než u původních obyvatel „Pokud je však intestinální mikrobiom skutečně ústředním tématem zdraví a nemoci, pak bychom mohli najít způsoby, jak jej léčit přímo – například pomocí předepisování probiotik nebo transplantací fekálních buněk. Jednoho dne bychom mohli dokonce mít mikrobiální "pilulky", které by mohly pomoci migrantům bojovat proti změnám jejich střevních mikrobiomů, aby se mohly lépe se usadit ve svých nových domovech,“ dodávají vědci.

Témata:  lidé,  zdraví,  migrace