Vědec a fyzik Isaac Newton jednoho teplého letního dne sedí pod jabloní a čte si. Najednou mu na hlavu spadne jablko, a on díky němu objeví gravitaci. Takhle nějak zná většina z nás příběh o padajícím jablku a objevení jedné z nejstarších sil ve vesmíru. Ve skutečnosti se ale nikdy neodehrál.
Píše se rok 1666 a fyzika je na velmi pokročilé úrovni. Vědci dokáží vysvětlit řadu věcí odborně a maličkostem, kterým nerozumí, nepřikládají žádnou váhu. Tvrdí, že předměty se například pohybují ve vzduchu neviditelnou silou vůle. Zkrátka a dobře už podle nich není co objevovat.
Když se mladý fyzik Isaac Newton rozhodne studovat tento obor na univerzitě, od od něj odrazován. Už totiž údajně není co objevit s všechny věci na světě byly prozkoumány. Newton se ale nenechá odradit a objevuje gravitaci. Sílu, kterou do té doby nikdo neuměl definovat.
Říká se, že Newton na gravitaci přišel, když si na univerzitní zahradě četl a na hlavu mu spadl jablko. Údajně se pak začal zamýšlet nad tím, proč každá věc po vyhození do vzduchu spadne na zem. A tak objevil zemskou přitažlivost.
V londýnském archivu společnosti Royal Society, kde byl Newton jedním ze zakladatelů, ale byly nalezeny dokumenty, které uvádějí celý příběh na pravou míru.
Newton podle dobových dokumentů popsal archeologovi Williamu Stukeleymu, jak na gravitaci přišel. Skutečně ho inspiroval pohled na padající jablko, to ale nespadlo na jeho hlavu. Dopadlo normálně do trávy.
Díky tomu se ale Newton začal zamýšlet nad tím, proč předměty vždy míří dolů. Lámal si hlavu nad tím, že proč padají kolmo a poté na to přišel. Za vším stála gravitace.
Témata: Isaac Newton, vědci
