První československý tank: Místo supermoderního stroje to byl naprostý propadák

Krátce po válce začaly firmy Praga, Breitfeld-Daněk a Škoda spolupracovat s Německou firmou Hannomag, která byla proslavena výrobou traktorů a za války se podílela na vývoji a výrobě německých tanků. Z kreslícího prkna spolumajitele firmy a otce prvního německého tanku A7V Ing. Josepha Vollmera pocházel i koncept, který československé generály nadchl.

Jednalo se o takzvaný kolohousenkový pohon. V terénu se stroj pohyboval na pásech a byl schopen překonávat složité terénní překážky. Pokud byl potřeba rychlí přesun po silnici stroj byl vybaven i kolovým podvozkem, který po úpravě do této konfigurace stroji zajišťovala rychlost a ovladatelnost automobilu. Československé ministerstvo národní obrany v roce 1923 koupilo Vollmerův patent za 1,3 milionu Kč.

Na výrobě se měly podílet firmy Breitfeld-Daněk (od roku 1927 ČKD), Tatra a Laurin a Klement. První dva prototypy byly hotovy v roce 1924. Posádku tvořil řidič a střelec/velitel. Trup stroje připomínal francouzský tank Renault FT z 1 světové války. Ve věži mohl být kanón ráže 37 milimetrů nebo těžký kulomet. Stroj byl označen KH-50. Číslovka označovala výkon motoru v koňských silách. Na pásech měl KH -50 maximální rychlost 18 kilometrů v hodině a na kolech 25 kilometrú.

Testy stroje probíhaly u 51 a 305. dělostřeleckého pluku. Vojáky stroj moc nenadchnul. Díky složitosti konstrukce byl stroj velmi poruchový. Změna podvozku trvala 15 minut a bylo pro ni potřeba speciální rampy. Navíc se výkony na kolech a na pásech tolik nelišily. Stroj by při výrobě potřeboval také více normohodin na výrobu a byl by i dražší.

Firmy se však nevzdávaly a dalším roce vyrobily další dva prototypy s motorem o výkonu 60 koní. I přes zlepšení jízdních vlastností stroje opět vojáky nijak neoslnily. ČKD oba prototypy nakonec prodala do Sovětského svazu. Poslední pokus o proražení s kolohousenkou byl typ KH-70. Jak již název napovídá stroj měl výkon 70 koní. Po krátkých vojenských zkouškách, ve kterých československá armáda kategoricky prohlásila, že o další kolohousenky nemá zájem byl stroj prodán do Itálie.

Dvě KH-50 sloužily jako exponáty bojové techniky ve Vyškově. Vyřazeny byly v roce 1930. I přes to, že československé kolohousenky představovaly slepou kolej vývoje obrněné techniky, do historie naší armády se zapsali tím, že se stali prvním pásovým strojem domácí konstrukce, který se dostal do výzbroje naší armády. Technici a konstruktéři všech zúčastněných firem také na kolohousenkách získali cenné zkušenosti, které pak zúročil při vývoji takových tankových legend jako LT vz. 35 nebo LTvz.38.

Témata:  historie,  armáda,  Kolohousenka KH-50