V roce 2019 zasáhne svět se 75 až 80 procentní pravděpodobností klimatický jev zvaný El Niño. Ten s sebou podle OSN přinese extrémní vedra, sucha a záplavy. Naposledy tento klimatický jev udeřil v roce 2016 a díky tomu se tento rok stal nejteplejším v historii měření. Rok 2019 by ho ale podle meteorologů mohl překonat.
Meteorologové se příchodu klimatického jevu obávali už letos adomnívali se, že udeří zhruba se 70% šancí. Na příští rok šanci o deset procentních bodů zvedli. Podle Světové meteorologické organizace (WMO) spadající pod OSN by měl s největší pravděpodobností udeřit už v únoru příštího roku.
Vědci podle The Guardian neočekávají, že by byl El Niño tak silný jako v roce 2016. "Přesto může v mnoha regionech významně ovlivnit srážkové a teplotní vzorce, což má významné důsledky pro zemědělství a zajišťování potravin a pro řízení vodních zdrojů a veřejného zdraví. Může se také spojit s dlouhodobou změnou klimatu, která podpoří růst globálních teplot," uvedl ředitel WMO Maxx Dilley.
Díky El Niño byl rok 2016 nejteplejším rokem, který kdy byl zaznamenán. Následující rok, 2017, byl zařazen na druhé místo, zároveň to byl ale nejteplejší rok bez vlivu jevu El Niño. Vědci očekávají, že rok 2018 bude čtvrtým nejteplejším zaznamenaným rokem v historii.
Podle odborníků ale nelze vyloučit, že lidstvo v roce 2019 nezažije ten nejteplejší rok v historii, který překoná i rok 2016. To, že jev El Niño bude příští rok slabší než v roce 2016 totiž neznamená, že budou i nižší teploty.
"Vyvíjející se podmínky El Niña pravděpodobně přispějí k teplejší globální průměrné teplotě v roce 2019," tvrdí Tim Stockdale z Evropského střediska pro střednědobé předpovědi počasí.
Ať už bude rok 2019 nejteplejší nebo ne, přesto El Niño výrazně ovlivní život na Zemi. Poslední El Niño způsobil například rozsáhlá sucha v Africe, což vyústilo v drastický pokles produkce potravin. Jižní Ameriku zase sužovaly povodně, které zasáhly oblasti v Brazílii, Argentině, Uruguayi a Paraguayi.
El Niño je klimatický jev, který se objevuje v atmosféře a oceánu v oblasti tropického Pacifiku. Jeho výskyt je poměrně nepravidelný. Většinou se opakuje po 3 až 7 letech, trvání jednotlivých tzv. "epizod" je většinou 1 až 2 roky.
Základním rysem El Niña je výskyt nadnormálně teplé vody podél rovníku ve východní polovině Pacifiku. El Niño se ale projevuje i v atmosféře, a to hlavně změnami tlaku vzduchu a cirkulace vzduchu v této oblasti. V období El Nina především zeslábnou v rovníkovém Pacifiku východní pasáty.
To vede např. k posunu srážkové oblasti, ležící obvykle v prostoru Nové Guineje, směrem na východ nad oceán. El Nino ale ovlivňuje atmosféru v daleko větším rozsahu a při silných epizodách El Nino lze jeho signál detekovat prakticky na celé Zemi.
Díky tomu může mít jev přímé dopady na lidský život. Může například zvednout ceny pečiva. Extrémní sucha v jihovýchodní Asii a přívalové deště v Jižní Americe zase zničí úrody exotických potravin. Proto zdraží káva, čokoláda, čaj a další produkty.
Lze také počítat například s dražším masem. Kromě zdražení v důsledku vyšší ceny krmiv jev decimuje především rybolov. Během El Niña mají smůlu jihoameričtí rybáři. Ryby se totiž přesouvají do hlubších a chladnějších vod.
Témata: počasí, Země 1, oteplování, globální oteplování
Související
20. listopadu 2024 17:36
20. listopadu 2024 13:30
20. listopadu 2024 11:25