Tajemství druhé světové: Vyhrálo válku obětování vlastního syna?

Je známo, že Stalin svým prvorozeným synem Jakovem Džugašvilim pohrdal. už když se kvůli nešťastné lásce pokusil o sebevraždu zastřelením, Stalin neprojevil jedinou známku lítosti, jen řekl: "Neumí ani střílet rovně".

Předpokládá se také, že Jakov v německém zajetí spáchal sebevraždu. Dojít k tomu mělo v roce 1943 u elektrického plotu v koncentračním táboře Sachsenhausen v Oranienburgu ve východním Německu. Tajemstvím jsou však opředeny okolnosti, které vedly k jeho zajetí Němci.

Podle nově nalezených důkazů totiž Stalinův syn nebyl zajat, jak se roky tradovalo, ale naopak se sám vzdal v roce 1941 během nacistické invaze do Sovětského svazu. naznačuje to ruský archivní materiál nedávno publikovaný časopisem Der Spiegel. Jakov byl údajně natolik rozčarovaný ze způsobu, jakým vede válku Rudá armáda, že se hned v prvních týdnech německé invaze rozhodl dobrovolně kapitulovat

Stalinův syn se choval „statečně a bezchybně“

Koncem června 1941, několik dnů po napadení Sovětského svazu Německem, odešel nadporučík Džugašvili na frontu. Velel houfnicové baterii 14. dělostřeleckého pluku, který patřil k 14. tankové divizi. Politický komisař Alexej Rumjancev v dopisu uvedl, že se Jakov choval „statečně a bezchybně“. Když však jeho útvar obklíčila u Vitebska 4. německá tanková divize, dostal se do německého zajetí.

Poněkud podezřelý se pak může jevit fakt, že průzkumníci našli vojína, který byl s Džugašvilim. Podle Rumjanceva oba spálili své doklady a pořídili si civilní šaty. „Když se dostali k jezeru, soudruh Džugašvili řekl vojínovi, aby pokračoval dál, on sám že zůstane a odpočine si,“ uvedl komisař. I z toho Spiegel usoudil, že měl Jakov v úmyslu vzdát se. Kaňkou na tomto příběhu je ale fakt, že Džugašvili po zatčení s Němci nijak nespolupracoval. A i když by pro něj bylo výhodné prozradit, kdo je jeho otcem, neudělal to. Na to, že zajali Stalinova syna, Němce upozornil někdo jiný, zřejmě někdo z vojáků.

A zatímco sovětská propaganda trvala na tom, že po celou dobu na tom, že Němci Jakova zajali, Stalinova dcera Světlana, napsala ve svých pamětech, že její otec věřil, že se jeho syn úmyslně vzdal Němcům, k čemuž ho měla přesvědčit jeho žena Julia. Světlana připomíná, že Julia kvůli tomu byla uvězněna, mučena a vyslýchána. 

Jakov raději zemře, než by zradil vlast, byl přesvědčen Stalin

Pravdivá podle dokumentů není ani Stalinovi přisuzovaná věta, že „maršál se za vojáka nemění“, kterou měl sovětský vůdce pronést, když Němci navrhli vydání Jakova za polního maršála Pauluse. Ukázalo se, že tato tvrdá věta padla až dodatečně po válce a byla vymyšlena. Žádná výměna zřejmě navrhována vůbec nebyla.

Stalinem zpráva o synově zajetí sice otřásla, pak ale prohlásil: „Jakov ze zajetí nevyvázne. Fašisti jej zastřelí. Podle zpráv jej drží v izolaci od ostatních zajatců a přesvědčují ke zradě vlasti. Ne, Jakov raději zemře, než by zradil vlast."

Na podzim 1941 převezli Stalinova syna do Berlína, ubytovali ho v luxusním hotelu Adlon. Přesvědčoval ho maršál Hermann Göring i nejvyšší vůdce SS Heinrich Himmler. I hlavní ideolog nacistické strany Alfred Rosenberg, který se narodil v Pobaltí a uměl rusky, s ním hovořil. Nikdo u něho neuspěl, nacisté Jakova ke spolupráci nezlomili růžovými sliby ani mučením.

Byl poté převezen do zajateckého tábora v Hammelburgu. V dubnu 1943 vysílal táborový rozhlas záznam Stalinova projevu, ve kterém byli zajatci označeni za zrádce. Večer 14. dubna 1943 vyšel Jakov z baráku a vrhl se do „zóny smrti“ u plotu z ostnatého drátu. Hlídka SS bez výstrahy vystřelila. zemřel téměř okamžitě. 

Byly zprávy o Jakovově zajetí falešné?

Objevila se také teorie, že Němci za 2. světové války zatčení Stalinova syna zinscenovali. V době, kdy měl necelé dva roky pobývat v německém zajateckém táboře, byl údajně už mrtvý, tvrdí ruský historik Sergej Děvjatov. Historik opírá své tvrzení o objektivní kriminalistické výzkumy, které spočívají především ve studiu rukopisů a fotografií. Ty údajně vypovídají o tom, že pobyt Džugašviliho v nacistickém zajateckém táboře byl pouhou propagandou německých tajných služeb. 

Témata:  II. světová válka,  historie,  Sovětský svaz,  Josif Stalin