Biologické zbraně patří mezi oblíbené zápletky různých akčních filmů. I malá dávka nebezpečných kultur totiž může přinést smrt tisícům lidí. Ve skutečném světě pak panují obavy především v souvislosti s různými teroristickými organizacemi, které by mohly zbraně využít. Není ale obava z biologických zbraní tak trochu nafouknutá?
Mluvčí íránského parlamentu Hashemi Rafsanjani v roce 1988 nazval biologické zbraně „atomovou bombou chudých.“ Na rozdíl od jaderného výzkumu totiž na jejich přípravu, přinejmenším teoreticky, nejsou zapotřebí tak rozsáhlé finanční a technologické prostředky.
A přesto jsou extrémně ničivé. Podle studie z roku 1996, kterou cituje magazín National Interest, by „pouhých 30 gramů anthraxu umístěného do větracího systému stadionu, dokázalo během hodiny nakazit 70 - 80 000 diváků.“
Představa, že se takovou zbraň podaří teroristům získat, je proto varující. V roce 2014 se objevily v novinách zprávy, že v laptopu jednoho z členů teroristické organizace Islámský stát (IS), byly nalezeny návody na výrobu chemických zbraní. Využit měl být mimo jiné dýmějový mor. Není jasné, zda šlo o reálně zamýšlené plány, nebo pouze o teoretické úvahy, protože nikdy k žádnému biologickému útoku Islámského státu nedošlo.
Ve skutečnosti je použití biologických zbraní v nedávné historii vcelku vzácné. Mezi lety 1960 a 1999 bylo na celém světě podle National Interest zmapováno několik desítek incidentů, z toho 55 případů souviselo s terorismem. Většina z nich pak byla včas odhalena a útokům bylo zabráněno.
V roce 1991 se například členové americké protivládní milice Minnesota Patriots Council pokoušeli využít ricin k útokům na státní činitele. Operaci odhalili agenti FBI a pachatele pozatýkali. V roce 1998 zase americký rasista L.Wayne Harris získal anthrax a zárodky moru, které chtěl použít k útokům. I ten byl zatčen dříve, než stačil své plány uskutečnit.
V roce 2001, týden po 11. září, znervóznily úřady ve Spojených státech případy dopisů obsahujících anthrax. Ty si vyžádaly životy několika lidí, vyšetřování později ukázalo na osamělého útočníka, specialistu na biologické materiály, který pracoval v laboratoři.
Výroba biologických zbraní je totiž podle vědců přeci jen technologicky značně náročná. Není proto příliš pravděpodobné, že by je dokázaly vyrobit a správně použít různé nestátní ozbrojené skupiny a teroristické organizace.
Témata: Írán, Islámský stát , biologické zbraně
Související
18. listopadu 2024 9:20
9. listopadu 2024 9:15
5. listopadu 2024 22:12
4. listopadu 2024 14:45
1. listopadu 2024 11:46
27. října 2024 12:15
