Totální blackout: Co by znamenal globální výpadek internetu?

V dnešním světě disponuje v té či oné formě připojením k internetu ohromné množství lidí. Podle BBC v současnosti vlastní připojení zhruba 3,5 miliard lidí a číslo každou další vteřinou narůstá. S tím souvisí také naše závislost na internetu. Podle průzkumu Pew Research Center ho používá až pětina Američanů „téměř neustále“ a 73% pak minimálně jednou za den. Ve Velké Británii zase zjistili, že v tříměsíčním dotazovaném období využilo internet 90% dospělých.

Ne všichni si však uvědomují, že může být naše připojení k internetu přerušeno. Možných příčin je hned několik. Například cílené hackerské útoky, které mohou napadnout naše routery nebo shodit servery, na kterých běží internetové domény. Některé vlády mají ve svém arzenálu nástroje, pomocí kterých mohou připojení omezit. Turecko i Írán využívaly této možnosti během protestů, podobnými schopnostmi údajně disponuje i čínská vláda a možná opatření se řešila také v americkém Kongresu.

Existují i další, výraznější hrozby. Spojení totiž do velké míry závisí na podmořských kabelech, které propojují jednotlivé kontinenty. Ty mohou být poškozeny třeba i neúmyslně. Podobná událost zasáhla v roce 2008 oblasti Blízkého východu, Indie a jihovýchodní Asie. Silná solární bouře by pak měla na naše technologie ještě větší dopad, protože by vyřadila z provozu satelity, elektrickou síť i počítače.

Podobná situace by naštěstí nemusela trvat příliš dlouho. Podle Scotta Borga z neziskové organizace US Cyber Consequence Unit, která se kybernetickou bezpečností zabývá, je pro takovou možnost „připravena armáda lidí, kteří by vše dali brzy do pořádku.“ Nicméně i krátkodobý výpadek by, podle některých prognóz, mohl mít velké důsledky.

Vědci proto zkoumali, jak citelně by nás podobná kalamita zasáhla. Borg, spolu se svým týmem, zkoumal pro americký Department of Homeland Security destrukční potenciál a zjistil, že katastrofické odhady bývají nadsazené. „Zkoumali jsme případy, ve kterých byly předpokládány astronomické ztráty, i v řádech miliard dolarů. Ve skutečnosti jsme nezjistili žádné závratné propady ani u výpadkům náchylných odvětví jako je letecká doprava nebo ubytovací služby.“

To samozřejmě platí za předpokladu, že by byl provoz internetu během pár dnů znovu obnoven. Dlouhodobější výpadky by jistě měly vliv na logistiku a společnosti by tak, podle autorů studie, měly mít připravený záložní plán.

Vědci zkoumali i možné psychologické dopady na populaci. „Většina internetu je vytvořena za jediným účelem: abychom spolu mohli komunikovat,“ říká Jeff Hancock, který na Stanfordské univerzitě studuje sociální a psychologické procesy v online komunikaci. Podle něj by byť dočasná ztráta této možnosti byla pro mnoho lidí znepokojující.

Zároveň je podle odborníků naivní se domnívat, že by se lidé v takové situaci více sociálně angažovali. „Existuje taková představa, že by se lidé při neexistenci internetu začali družit s kamarády a rodinou. Podle mě je však mylná,“ myslí si William Dutton z Michiganské státní univerzity. Souhlasí s ním i Stine Lomborg z Kodaňské univerzity, která však zároveň dodává: „Pokud bychom ztratili na den přístup k internetu, tak by se svět nerozpadl. Myslím si však, že pro mnoho lidí by i pouhý den byl děsivý.“

Témata:  internet,  zajímavosti