Pověst o pražském golemovi, kterého měl na dvoře krále Rudolfa II. stvořit židovský rabbi Löw, je zřejmě tou nejznámější českou pověstí, která se rozšířila do celého světa. Ve skutečnosti je ale vyobrazení golema jako umělého člověka mnohem starší, a s Českem nemá mimo této pověsti nic společného.
Mnoho lidí vám při otázce "Odkud pochází golem?" odpoví, že z Česka. Může za to především popularita této fantaskní postavy, kterou široké veřejnosti přinesla série filmů Císařův pekař a pekařův císař.
Golema měl podle pověsti koncem 16. století stvořil židovský rabín Jehuda Löw ben Becalel z hlínya ovládat se měl pomocí šému, který je často vyobrazován jako kulička vložená do čela golema, ve skutečnosti se ale mělo jednat o svitek s příkazem vkládaný do úst.
Za prvním vyobrazení golema tak, jak ho známe dnes, tedy jako obrovskou hliněnou postavu okovanou kovovými pláty, údajně stojí slavný český malíř Mikoláš Aleš. Tato podoba se stala natolik slavnou, že se na nějakou dobu rozšířila i do ostatních států.
Z historického hlediska ale golem má s Českem společného jen pramálo. Ve skutečnosti tato postava pochází z dob, kdy Česko nebo České království ještě ani neexistovaly, a sice ze starověkého Egypta.
Odtud pochází první dochovaná písemná zmínka, která se datuje stovky let před naším letopočtem. V povídce vystupuje golem poprvé jako neživá postava, která je stvořena z hlíny a prachu.
Od té doby se doby se golem objevuje v různých legendách a mýtech nejen hebrejského původu. Spoty po něm lze nalézt jak ve staré Mezopotámii, tak například i v Německu, kde v průběhu první světové války vzniknul první film o tomto umělém člověku.
Dnes nabývá golem mnoha podob, nejčastěji je vyobrazován jako obrovská kamenná nestvůra, případně jako příšera stvořená z prachu a písku a dalších nerostných surovin. Podstatu neživého základu si tak navzdory zubu času uchoval i do dnešních dní.
Témata: Golem
