reklama

Pacienti, kteří podstupují léčbu antibiotiky, jsou běžně svým lékařem nabádáni, že by měli podstoupit celou léčbu – tedy dobrat všechny léky, a to i když se cítí lépe třeba už v polovině léčby. Tradičně se totiž říká, že pokud léky sami vysadíte, bakterie se mohou přemístit a vyvinout si rezistenci.

Je to ale v rozporu s tím, co teď tvrdí vědci. Podle nich tato rada způsobí, že jsou pacienti vystaveni působení antibiotik zbytečně dlouhou dobu a navíc tím praktičtí lékaři sami podporují nadměrné užívání antibiotik, uvádí server IFL Science. Profesor Martin Llewelyn, který se specializuje na léčbu infekčních onemocnění, a jeho kolegové tvrdí, že tato rada je opravdu špatná.

Ve své analýze, kterou zveřejnil The British Medicin Journal, uvádějí, že „myšlenka, že brzké zastavení antibiotické léčby povzbudí rezistenci na antibiotika, není podložena důkazy, zatímco užívání antibiotik po dobu delší než je nutné zvyšuje riziko rezistence.“

Analýza ale podle nich vyžaduje další výzkum, který by přesně zkoumal to, jaký dopad na pacienty bude mít, když antibiotika vysadí, jakmile se budou cítit dobře. Existují totiž určité infekce, kde by léky měly být určitě používány po delší dobu – jde například o tuberkulózu. Zároveň ale existuje mnoho případů, kdy je užívání menšího množství antibiotik lepší.

„Vždycky jsem si myslel, že je nelogické tvrdit, že zastavení antibiotické léčby předčasně podporuje vznik rezistentních organismů,“ říká předseda Britské společnosti pro imunologii Peter Openshaw, který do této analýzy nebyl zapojen. „Tato stručná, ale autoritativní analýza podporuje myšlenku, že antibiotika mohou být užívána úsporněji, a poukazuje na to, že důkazy o dlouhodobé léčbě jsou v nejlepším případě nevýrazné,“ dodal.

Vědci také uvádějí, že ideální dobu, po kterou by měl nemocný užívat antibiotika, se liší. Tato doba je ovlivněna tím, jak účinný je váš imunitní systém, roli hraje i to, jaká antibiotika jste užívali v minulosti. Každopádně byste měli vždy poslouchat, co doporučuje váš lékař, radí server. „V ideálním případě by měly existovat klinické studie, které by určovaly trvání léčby, ale mezitím by mělo být na lékaři, aby doporučil, jak dlouho je třeba pokračovat v léčbě," dodal Openshaw.

Profesor Llewelyn na závěr konstatuje: „Vzdělávání veřejnosti o antibiotikách by mělo zdůraznit skutečnost, že odolnost vůči antibiotikům je primárně důsledkem nadužívání antibiotik. Veřejnost by měla být povzbuzována, aby si uvědomovala, že antibiotika jsou drahocenný a konečný přírodní zdroj, který by měl být zachován.“