Mimozemšťané nám posílají vzkaz? Vědci opět zachytili záhadné signály

Zpoza hranic Mléčné dráhy něco (nebo někdo?) vysílá krátké radiové vlny do vesmíru. Vědci potvrdili, že radioteleskopy zachytily takové „vysílání“ už podruhé v historii, včera prostřednictvím časopisu Nature. Svoje zjištění už předtím představili na setkání Americké astronomické společnosti v Seattlu.

Zachycené radiové vlny jsou jen milisekundu dlouhé a v minulosti už byly v rámci pozorování vesmíru zaznamenány. Je to však teprve druhý případ, kdy se tento jev opakuje ze stejného zdroje. Nadále však zůstává záhadou, odkud přesně vlny přichází a proč. Mnozí se už tradičně domnívají, že za nimi stojí nějaká mimozemská civilizace.

První opakující se radiová vlna FRB121102 byla objevena v roce 2015, kdy ji zachytil radioteleskop Arecibo. Vloni vědci uvedli, že k jejímu uvolnění bylo zapotřebí obrovské množství energie. Nově zachycená vlna dostala pojmenování FRB180814, do naší galaxie dorazila přinejmenším šestkrát z úplně stejného místa.

Detekoval ji kanadský radioteleskop CHIME (Canadian Hydrogen Intensity Mapping Experiment) ještě ve chvíli zkušebního provozu, kdy pracoval jen s mizivým procentem své plné pracovní kapacity. Ke zjištění došlo již v létě minulého roku, kdy zaznamenal také 6 dalších jednotlivých radiových vln.

Zdá se však, že ani tento úspěch neobjasní tajemství, které vesmírné radiové vlny obklopuje. Vědci se však domnívají, že úspěšných pozorování tohoto podivuhodného jevu bude přibývat a podaří se určit zdroj a původ těchto vln.

„S vědomím, že jsme objevili další, se zákonitě musíme domnívat, že jich může být ještě víc,“ říká astrofyzička Ingrid Stairsová z týmu radioteleskopu CHIME. „S dalšími opakujícími se vlnami přibudou zdroje pro další studium a my snad přijdeme té hádance na kloub,“ dodává vědkyně z Kolumbijské univerzity.

Podle dosavadních hypotéz se předpokládá, že zdrojem vln jsou silné astrofyzikální jevy. Zatímco první vlna měla frekvenci kolem 700 MHz, CHIME zaznamenal u své vlny frekvenci o 300 MHz nižší.

„Už známe zdroje, které umí produkovat nízkofrekvenční vlny a opustit prostředí zdroje. Takové se však nezvládnou rozptýlit tak daleko, aby dosáhli povrchu Země,“ říká další z členů týmu Tom Landecker a doplňuje: „To nám říká dost o zdroji i jeho prostředí, ale zatím jsme ten problém zdaleka nevyřešili. Ke složení skládačky zbývá ještě hodně dílků.“

Nízká frekvence druhé z vln dovedla vědce k premise, že jejich zdroje se mohou lišit. Podle členů týmu dokážou dostatečný rozptyl vlny způsobit jen silné astrofyzikální objekty. Takovým zdrojem by mohl být pozůstatek supernovy nebo centrální černá díra jiné galaxie.

„Zdroj musí být rozhodně na nějakém hodně speciálním místě,“ konstatuje další z členů týmu Cherry Ngová. Pokud CHIME dokázal radiové vlny zachytit, přestože nebyl v plném provozu, vědci doufají, že je tento nový radioteleskop dovede k odpovědi.

Témata:  vesmir,  astronomie,  Kanada,  UFO