Budeme opět přepisovat učebnice ? Vědci objevili další dílek své evoluční skládačky

Fosilie druhu Australopithecus sediba, kterou nalezli archeologové před deseti lety v Jižní Africe, odstartovala vzrušenou vědeckou debatu. Ta je však nyní definitivně u konce. Potvrdilo se totiž, že ostatky tohoto druhu opravdu představují most mezi prvními lidmi a jejich předchůdci.

K objevení místa nálezu tohoto Australopitéka přitom došlo úplnou náhodou. Tehdy devítiletý kluk Matthew Berger jej našel, když si hrál se svým psem, aniž by tušil, že dovede lidstvo ke zjištění, které bylo v tomto týdnu publikováno časopisem Paleoanthropology.

Nález pomohl zaplnit mezeru mezi 3 miliony let starou Lucy a prvními zástupci rodu Homo habilis, kteří měli své místo na planetě před 1,5 až 2 miliony let. Potvrdila se rovněž hypotéza, že první lidé strávili mnoho času lezením po stromech kvůli hledání potravy a bezpečí před predátory.

Dvě části koster Australopitéků se podařilo objevit v poničené jeskyni v roce 2008. Vzápětí poté začala intenzivní diskuze, v níž někteří předem odmítali, že by mělo jít o nový druh s příbuzným vztahem k dnešním lidem. Nový výzkum však tyto teorie vyvrátil a prokázal, že tento druh je příbuzným rodu Homo.

Například horní i dolní končetiny Australopitéka ukázaly, že zástupci tohoto druhu strávili významný čas svého života na stromech. Schopností uchopit předmět se už blížili dovednostem pozdějšího druhu Homo habilis. Vědci se domnívají, že už Australopiték mohl používat první nástroje.

Učebnice biologie se tak budou opět upravovat, stačilo přitom málo a fosilie by si nikdo nevšiml. „Představte si, že by devítiletý Matthew nezakopl o kámen a pokračoval v běhu za svým psem, aniž by si kostry všiml,“ píše se ve studii s tím, že dříve nebo později by je přece jen někdo objevil. Takhle jsme ale těmi šťastlivci, kteří znají dalšího ze svých předků, už my.

Témata:  lidé,  evoluce,  vědci,  archeologie