Lidem, kteří nepijí alkohol, hrozí podle lékařů zdravotní komplikace

Pití asi půl litru piva denně je podle vědců spojeno s nižším rizikem vzniku závažných srdečních onemocnění. Ukázala to nově zveřejněná velká studie.

Umírněné pití, obvykle definováno jako ne více než 14 jednotek alkoholu týdně - což odpovídá asi jedné a půl láhvi vína nebo sedmi půllitrům ležáku - je spojeno s nižším rizikem vzniku některých, ale ne všech, kardiovaskulárních chorob, uvedli vědci.

Výzkumníci z University of Cambridge a University College London analyzovali elektronické zdravotní záznamy téměř dvou milionů zdravých britských dospělých. Zjistili, že umírnění konzumenti na rozdíl od abstinentů a silných pijáků méně často navštěvují lékaře kvůli sedmi konkrétním problémům, včetně srdečních a mozkových příhod způsobených krevními sraženinami.

Steven Bell, který vedl výzkum, řekl listu The Independent, že pro toto zjištění může existovat několik možných vysvětlení. „Pokud jde o biologii, lidé, kteří pijí s mírou, mívají nižší hladinu zánětů a vyšší hladinu dobrého cholesterolu,“ řekl. „Ale někteří lidé by prostě řekli, tito lidé mají tendenci být více zdraví a společensky angažovaní, což vede k nižší úrovni různých typů srdečních onemocnění,“ přiznává.

Výzkum, publikovaný v časopise British Medical Journal (BMJ), podporuje již existující důkazy, že pití alkoholu v doporučených limitech může snížit riziko vzniku srdečních chorob. Bell uvedl, že studie, do které bylo zapojeno 1,93 milionu dospělých, byla „větší než všechny předchozí studie dohromady.“

Vědci spojili dohromady několik databází, což jim prý umožnilo získat data odpovídající obecné populaci – a to ve větším měřítku, než to dělaly studie předchozí. Použili data, aby prozkoumali souvislost mezi konzumací alkoholu a 12 srdečními onemocněními.

Abstinenti či alkoholici jsou na rozdíl od umírněných konzumentů spojeni s vyšším rizikem nestabilní anginy pectoris, infarktem myokardu, náhlou srdeční smrtí, srdečním selháním, mrtvicí způsobenou nedostatečným průtokem krve, abdominálním aneurysmatem a onemocněním periferních tepen.

Nicméně se neprokázalo, že by to mělo vliv na chronickou stabilní anginu pectoris, srdeční zástavu, lehkou mrtvičku způsobenou krevními sraženinami nebo dva různé typy krvácení do mozku.

Bell nicméně uvedl, že by výzkum neměl být viděn jako důvod pro abstinenty, aby začali pít alkohol, protože existují bezpečnější a účinnější způsoby, jak snížit riziko vzniku srdečních chorob, například zdravá výživa.

Minulé výzkumy prokázaly spojitost mezi umírněnou konzumací alkoholu a sníženým rizikem kardiovaskulárních onemocnění. Studie však byly sporné kvůli smíchání abstinentů a bývalých konzumentům alkoholu, kteří přestali pít kvůli špatnému zdravotnímu stavu. I proto byly tyto dvě kategorie v nové studii odděleny.

Témata:  alkohol