Závadné maso není jen to polské. Odhalujeme tajemství potravinářského průmyslu

Ve 30. letech 20. století přišly řetězce rychlého občerstvení s novinkou. Začaly své výrobky prodávat zákazníkům přímo do auta a v kuchyních zavedly tovární systém. Zaměstnanci těchto malých restauračních zařízení posléze opakovali jeden a ten samý jednoduchý úkon stále dokola. To je učinilo jednoduše nahraditelnými a jejich mzdy klesly na minimum. 

Řetězce s rychlým občerstvením od potravinového průmyslu následně vyžadovaly jednotnou kvalitu a jednotnou výrobu potravin. Staly se z nich ohromné společnosti, které chtěly uzavírat obchody jen s velkými dodavateli. Pracující zemědělci na etiketách v supermarketech nemají se současnými trendy v potravinářství nic společného. V obchodech můžeme podlehnout iluzi rozmanitosti, ale ve skutečnosti stojí za většinou prodávaných výrobků jen pár velkých firem. 

Extrémním důsledkem tohoto vývoje jsou kuřata v drůbežárnách, která pomalu neunesou svou vlastní váhu, a krávy krmené kukuřicí. Ta jim sice dodá živiny pro rychlý růst svalové hmoty, ale podle některých výzkumů výrazným způsobem přispívá k mutacím bakterie escherichia coli. Tyto bakterie se přirozeně vyskytují ve střevní mikroflóře teplokrevných živočichů, avšak jejich mutace, např. e. coli 0157:H7, jsou pro zdraví člověka nebezpečné. Odhalení tohoto patogenu v hovězím mase vedlo k jeho opakovanému stahování z obchodů v USA. V roce 1993 se stalo požití hamburgeru infikovaným e. coli 0157:H7 příčinou úmrtí malého dítěte. 

Tlak na efektivitu a stále větší zisky neumožňuje změnu systému. Pokud by krávy dostávaly po dobu pěti dní namísto kukuřice trávu, vyloučily by až 80 % escherichia coli z těla ven. Potravinářský průmysl ovšem upřednostňuje technická řešení, a proto se maso proplachuje čpavkem. Tato procedura údajně zahubí všechny přítomné mikroorganismy.

Za jídlo chceme platit co nejméně a velké společnosti chtějí vydělávat. Státy dotují produkci kukuřice, pšenice a sojových bobů, které jsou základem většiny potravin v supermarketech. Kukuřice, pšenice a sojové boby jsou průmyslově upravovány a smíchávány s dalšími látkami, jež z nich udělají téměř cokoliv. Hlavně aby to bylo sladké, slané nebo tučné. Právě tyto chutě jsou totiž v přírodě nejvzácnější. Nadměrný příjem takových potravin vede k výkyvům produkce inzulinu a k postupnému ničení trávicí soustavy. Cukrovka a obezita se rozšiřují nejen u dospělých, ale i u dětí. 

Potravinářský průmysl je zasvěcený efektivitě a ovládá ho několik velkých hráčů. Zoufale se bránil povinnosti uvádět místo původu na popiskách u potravin, ale nakonec podlehl. To byl jeden z prvních úspěchů. Zveřejňování skandálů jako jsou otřesné podmínky, ve kterých musí zvířata ve velkochovech žít, spotřebitele opakovaně vede k hledání alternativ.

Témata:  potraviny,  maso