Rádi si o víkendu přispíte? Tělu tím nepomáháte, naopak si vážně škodíte

Britský deník The Guardian má špatnou zprávu pro všechny, kteří si o víkendu rádi přispí. Hrozí jim totiž komplikace spojené s přibíráním na váze, sníženým duševním výkonem nebo chronickým onemocněním.

Till Roenneberg, profesor chronobiologie z univerzity Ludwiga-Maximiliana v Mnichově, tvrdí, že tyto stavy se u člověka vyskytují, pokud o víkendu chodí spát a vstává později než ve všední dny.

Pásmová choroba je označení pro stav, který vzniká, když je naše tělo nuceno pohybovat se v různých časových pásmech. Stejný vliv má na tělo jiné vstávání během týdne a jiné o víkendu.

Tělu totiž chvíli trvá, než se přizpůsobí novému časovému pásmu, případně novému režimu vstávání. Chronická spánková deprivace je přitom nebezpečná a je spojena s oběma typy cukrovky, řadou srdečních onemocnění, obezitou a depresí. Ovlivňuje mimo jiné naši bdělost, koordinaci rukou a očí, paměť, logické uvažování a emoční stabilitu.

Ti, kdo brzy vstávají, mají také lepší stravovací návyky. Naopak ti, kdo dlouho ponocují, mají sklony jíst hůře, spát méně a málo se pohybovat. Jestliže tedy chcete žít zdravěji, bylo by ideální, kdybyste byli ranními ptáčaty. Přinejmenším to říkají vědci, kteří publikovali na stránkách časopisu Obesity studii vypovídající o tom, jak časné ranní vstávání zlepšuje naši volbu potravin a přispívá k tomu, že během dne jíme zdravěji.

Vědci z Alabamské univerzity v Birminghamu srovnávali údaje získané od 1854 mužů a žen z Finska ve věku od pětadvaceti do čtyřiasedmdesáti let. Ti, kdo chodili spát velmi pozdě, jedli k snídani jen velmi málo, ale zkonzumovali mnohem více cukrů, sacharidů a nasycených tuků než ti, kdo vstávali brzy. A jakoby to nestačilo, i večer jedli více cukrů a tuků. Koncem týdne se ukázalo, že jedli nepravidelně, měli větší sklony se přejídat a jíst cukry a potraviny bohaté na tuky. Kromě toho ti, kdo málo spali, a to byly téměř vždy noční můry, byli i méně fyzicky aktivní, a tím se vystavovali nebezpečí obezity a metabolických poruch.

Autoři studie však zdůrazňují, že se lidé mohou přizpůsobit různým cirkadiánním rytmům. "Ti, kdo ponocují, mají větší tendenci žít proti vnitřním biologickým hodinám. Naše společnost je strukturovaná tak, aby lépe uspokojovala ty, kteří nevstávají časně ráno. Přesto je možná adaptace, protože naše cirkadiánní hodiny jsou předurčeny z poloviny geny a z poloviny životním prostředím. Jestliže člověk zná vlastní chronotyp, může ho to povzbudit k tomu, aby věnoval větší pozornost volbě zdravějšího životního stylu," uvedl hlavní autor studie Mikka Maukonen, jehož citoval italský deník Corriere della Sera.

Někteří velmi úspěšní lidé tvrdí, že spí sotva čtyři hodiny za noc a budí se časně ráno, aby toho udělali co nejvíce. Je to případ jedné z nejvýraznějších osobností počítačového průmyslu posledních čtyřiceti let Steva Jobse, jeho nástupce v čele společnosti Apple Tima Cooka, šéfky Yahoo Marissy Mayerové, amerického prezidenta Donalda Trumpa či bývalého šéfa italské vlády Silvia Berlusconiho.

Témata:  lidé,  spánek