Pokus o život v utopii mimo kapitalismus: Členové sekty Chrám lidu spáchali masovou sebevraždou

Za celou událostí stál kazatel Jim Jones zakladatel sekty Chrám lidu. Náboženské uskupení mělo v dobách největšího rozmachu až 20 tisíc následovníků. Jones pocházel z chudé rodiny a jeho dětství ovlivnila hospodářská krize 30. let. Již od dětství se vyžíval v řečnění, zejména na pohřbech zvířat jeho kamarádů.

Po vysokoškolském studiu v Richmondu v 50. letech se vydal na dráhu kazatele a zakládá sektu Chrám lidu. Je založena na myšlenkách křesťanství a odmítání rasové segregace, toho času problém, který hýbal celou Amerikou. Národnostní menšiny se potýkaly s řadou rasistických ústrků (záchody pro barevné, nutnost pouštět bíle sednout apod.), i přes formální rovnost před zákonem. Na jednu stranu byl Jones a sekta propagátorem rasové rovnoprávnosti, na druhou stranu ve vedení církve dominovali běloši, kteří vedli své "černé" ovečky.

Kromě křesťanství a rasového rovnostářství byla sekta výrazně ovlivněna marxismem, což vycházelo ze zkušeností Jonese z jeho dětství. Sám kazatel byl svého času i členem Komunistické strany Spojených států amerických. V 50. a 60. letech byla příchylnost ke komunistickým myšlenkám v určitých případech i v hledáčku vyšetřovatelů FBI. 

Strach z vyšetřování se postupně zmocňoval i Jonese, který začal sektu přesunovat po různých lokalitách USA. Sám se neobával ani tolik vyšetřování kvůli komunistickým názorů, jako spíše reakce na množící se výpovědí bývalých členů sekty o sexuálním zneužívání a brutálním bití.

Systém Jonesovy sekty byl skvěle propracovaný. Komunita, která žila nejdříve v okolí Indianapolisu a posléze San Franciska byla takřka zcela autonomní. její členové tvrdě pracovali v zemědělství tak, že byli takřka soběstační. Sám Jones disponoval sedmi autobusy, kterými brázdil USA a lákal nové ovečky. Lákadlem byla možnost utéct mnohdy drsným podmínkám amerického kapitalismu a následovat utopický komunitní život. Odevzdání majetku při vstupu bylo samozřejmostí. Pro staré lidi bylo výhodné, že se o ně na oplátku ostatní členové komunity starali.

Kazatel vládl sektě jako vládce vlastního panství. Nejen, že takřka neomezeně sexuálně zneužíval členky i členy komunity, využíval oddanost členy k politickým účelům. Na Jonesův rozkaz například členové sekty odhlasovali vítězství ve volbách pro Jonesova kandidáta George Masconiho v tamějších komunálních volbách.

Sektářský život však začal prosakovat na povrch. Na základě svědectví členek sekty vyšel článek Inside Peoples Temple Marshalla Kikloffa a Phida Traceyho v U. S. Magazine. Situace se začala vyhrocovat, což si Jones uvědomil a s tisícovkou členů sekty uprchl do Guyany, kde lidé žili mimo jakékoliv vlivy civilizace. Na dochovaných fotografiích je pozorovatelná idyla komunitního života, kde lidé hrají volejbal a společně vaří. Pod pokličkou však vřel blížící se masakr. Na fotografiích například není zachycen takřka nepřetržité vysílání záznamů Jonesových kázání z ampliónů.

Situaci se rozhodl řešit kongresman Leo Ryan, který přijel do Guyany vyšetřit celou situaci. Řada členů sekty ho okamžitě informovala, že chce opustit sektu a opustit Guyanu s ním. Ryan měl sebou ozbrojený doprovod, ale ani to neodradilo Jonese a jeho ochranku zaútočit na Ryana s příslušníky sekty opouštějící místo. V přestřelce zahynulo pět lidí včetně kongresmana. 

Jones se uchýlil ke zvrácenému činu. Rozkázal přibližně tisícovce členům sekty vypít jed, pravděpodobně kyanid. Masová sebevražda však neproběhla hladce. Na jejím místě bylo nalezeny vpichy u většiny obětí a přibližně 150 lidí mělo střelné rány, což vypovídá o tom, že se lidé bránili brutálnímu činu, ale Jonesova ochranka střelbou rozpoutala jatka. Sám kazatel se zastřelil. Několika lidem se podařil útěk do okolních lesů. Ti pak podali svědectví o šíleném skutku, jehož oběťmi bylo 909 lidí z řad členů sekty, včetně 276 dětí.  

Témata:  USA,  sebevražda,  náboženství,  Jim Jones,  sekta Chrám lidu