O cestě kolem světa bylo pod mnohdy stejným názvem natočeno mnoho filmů, seriálů, a napsaná řada knih. Samotná cesta ale není tak nereálná, jak by se na první pohled mohla zdát. Země má na rovníku obvod 40 tisíc kilometrů a pokud bychom prali v potaz, že za den je člověk autem schopen ujet 1000 kilometrů, za 40 dní se dá taková cesta teoreticky absolvovat. V praxi ale většinu planety pokrývají moře a oceány, a tam, kam auto nemůže, přichází na scénu letadla.
První sólový let kolem světa v letadle vykonal v roce 1923 Američan Wiley Post, jeho let trval přes sedm dní. První nonstop oblet zeměkoule bez mezipřistání (ovšem s tankováním za letu) uskutečnil v 1949 americký bombardér B-50 Superfortress (let trval 94 hodin). První oblet světa bez mezipřistání a bez doplňování paliva uskutečnili před 30 lety, 14.- 23. prosince 1986, Američané Jeana Yeagerová a Dick Rutan. Zeměkouli obletěli za devět dní, tři minuty a 44 sekund průměrnou rychlostí 185 kilometrů v hodině.
Tento rekordní zápis napodobil posléze již americký miliardář Steve Fossett, který se svým ultralehkým letounem GlobalFlyer Virgin Atlantic obletěl zeměkouli v březnu 2005 za dva dny a 19 hodin jako první člověk v historii sám, bez mezipřistání a bez doplňování paliva.
Zatímco při odletu vážil letoun díky zásobám pohonných hmot desetinásobek vlastní hmotnosti, při přistání na kalifornské základně Edwards měl po rekordních 40.252 kilometrech v nádrži posledních 20 litrů paliva. S dvojicí pilotů, osmačtyřicetiletým Rutanem a o 14 let mladší Yeagerovou, kteří během letu zdárně přestáli veškerá úskalí, to bylo podobné. Jedli pouze jedno teplé jídlo denně a vrátili se o několik kilogramů lehčí.
Letoun Rutan Voyager, který postavil Dickův bratr Burt a jenž je nyní v Národním muzeu letectví a kosmonautiky ve Washingtonu, měl rozpětí 33,77 metru a v jeho 17 nádržích bylo při startu 14. prosince 1986 v kalifornské poušti Mojave 5137 kilogramů paliva. Kabina letadla i otvory nádrží byly zapečetěny, což bylo nutné pro uznání rekordu.
Při startu ale nastaly potíže, křídla brousila 600 metrů o zem, než je vztlaková síla zvedla. Poškozený stroj pokračoval v letu, ačkoli spodek křídel byl ubroušen v délce asi 40 centimetrů a uraženy byly oba vinglety (svislé plošky na konci křídel snižující indukovaný odpor). Let pokračoval a Rutan Voyager zamířil k Havajským ostrovům.
Koncem druhého dne se ale objevil severně od Austrálie tajfun Marge, který házel s letounem prudce nahoru a dolů, až si nepřipoutaná Jeana potloukla lokty a kolena. Teprve čtvrtý den letu mohla posádka přejít k plánovanému cyklu šesti hodin spánku a šesti hodin práce. Tajfun Marge ale způsobil problémy s palivem: nikdo totiž nevěděl, kolik paliva se spotřebovalo, protože palivoměry Rutan Voyager neměl.
Další den přeletěli piloti Afriku nad úrovní rovníku, zároveň si zde spočítali, že jim palivo k letu do Kalifornie postačí. Při náletu na Atlantik pociťovala posádka velkou únavu. Na celou trasu měli oba piloti jen deset kilogramů potravin a 40 kilogramů vody. Jedli jedno teplé jídlo denně, jídelníček se podobal stravě kosmonautů.
Když se Rutan Voyager blížil k Brazílii, ukázal palubní radar rozsáhlé pásmo bouřek, které se nedalo obletět. Otřesy v kabině byly nejhorší za celý let, naštěstí byl již letoun poloprázdný a namáhání vydržel.
Původně se měl letoun vracet přes Karibik, hlášené bouře jej ale opět donutily změnit směr. Přelétl Panamu a podél západního pobřeží Mexika mířil k domovskému letišti. Nad mořem se pak posádce podařilo vyřešit problémy s palivovým čerpadlem, nicméně ztratili 1000 metrů výšky.
V 16 hodin a šest minut se po letu trvajícím 216 hodin Rutan Voyager dotkl 23. prosince 1986 letiště.
Související
6. dubna 2023 15:02
24. března 2023 15:12
20. března 2023 18:08
9. ledna 2023 20:13
15. listopadu 2022 9:07
6. listopadu 2022 14:22
