Světem se šíří odolná infekce. Lékaři jsou zoufalí, léky nezabírají

Vše začalo v roce 2009, kdy tokijští lékaři našli v uchu tehdy 70leté ženy neznámý kmen houby, které by mohla nakazit další lidi a v závažných případech u vysoce rizikových pacientů dokonce dokonce způsobit infekci krve. Tato houba dostala jméno Candida auris.

Teď, o 10 let později, se infekce objevila už ve 30 státech světa včetně USA, Austrálie, Indie, Německa či Izraele. Jak se tam dostala, je podle expertů záhada. „Je to trochu paradoxní," řekl doktor David Eyre, lékař z Oxfordské univerzity. „Proč se náhle objevil problém v podobném čase v různých částech světa?" cituje jeho slova stanice CNN.

A Mysterious Infection, Spanning the Globe in a Climate of Secrecy. Candida Auris. A deadly, drug-resistant fungus is infecting patients in hospitals and #nursing homes around the world. @Cucaxx https://t.co/FrJWT5TviY pic.twitter.com/FMYVskJRuk

Candida auris je superkvasinka, houba, která se chová jako bakterie. Problém je v tom, že odolává antimykotikům – jinými slovy, léky na ni příliš nezabírají. Lékaři říkají, že houba je stále více odolná a může se stát doslova smrtící. Někteří už dokonce hovoří o epidemii.

Candida auris se přenáší především ve zdravotnických zařízeních, šíří se z člověka na člověka nebo dotykem z kontaminovaných povrchů. Zdraví lidé se silným imunitním systémem mohou nosit její zárodky, aniž by z toho onemocněli. Problémy ovšem způsobuje i malých dětí, seniorů či oslabených pacientů v nemocnicích.

Podle lékařů je kvasinku obtížné u pacientů poznat podle symptomů, superbakterii může spolehlivě odhalit pouze laboratorní testy. Protože infekce Candida auris se obvykle vyskytuje u lidí, kteří jsou již nemocní a ve vážném zdravotním stavu, může být obtížné určit, zda byla příčinou smrti právě tato bakterie. Těžko se proto určuje, kolik obětí má již na svědomí. 

Loni v květnu na infekci způsobenou Candidou auris zemřel důchodce v nemocnici v newyorském Brooklynu, kde se měl podrobit běžné operaci. Když mu lékaři udělali krevní testy, ihned ho umístili do izolace. Po 90 dnech infekci podlehl. Následné testy ukázaly, že infekce je doslova po celém jeho pokoji a je dokonce tak invazivní, že nemocnice potřebovala speciální čisticí zařízení a musela nechat vytrhnout část stropu a dlažby, aby se nákazy zbavila.

„Všechno bylo zamořené - stěny, postel, dveře, závěsy, telefony, umyvadlo, obložení, sloupy, čerpadlo,“ popsal Dr. Scott Lorin, šéf dotčené nemocnice. „Matrace, kolejnice, otvory pro nádoby, žaluzie, strop, všechno v místnosti bylo pozitivní.“

Doktorka Lynn Sosa, zástupkyně státního epidemiologa v Connecticutu, řekla, že aktuálně považuje C. auris za „nejvyšší“ hrozbu mezi rezistentními infekcemi. „Je to skoro neporazitelná a je obtížně identifikovatelná," přiznala pro deník The New York Times. Téměř polovina pacientů, u kterých se kvasinka objevila, zemře do 90 dnů, uvádí američtí lékaři.

Problémy s infekcí se objevily i v roce 2015 v londýnské nemocnici Royal Brompton Hospital. Tam se zakořenila natolik, že se jí zdravotníci nedokázali zbavit. Lékaři netušili, kde se vzala a tak se rozhodli kontaminovaný pokoj vyčistit speciálními prostředky. Nemocniční pracovníci speciálním zařízením rozprašovali aerosolový peroxid vodíku v blízkosti pokoje, kde pacient s C. Auris ležel. Vyhubili tím všechny bakterie a infekce – vrátila se jen jedna. C. Auris.

Podle deníku NYT se v nemocnicích po celém světě odehrává „tichá panika“. „Jednotlivé instituce a národní a místní vlády se zdráhají zveřejňovat ohniska rezistentních infekcí, argumentují tím, že nemá smysl vyděsit pacienty - či potenciální pacienty,“ píše list.

Témata:  viry a bakterie,  zdraví,  lékaři