Utrpení muslimů za druhé světové. Před Hitlerem je zachránili nečekaní spojenci

Záchranu Židů  v Evropě často organizovali vysoce postavení diplomaté z muslimských zemí, kteří měli dostatečné konexe a moc, aby pronásledované jedince dostali zpod nacistické nadvlády do bezpečí. Abdul Husajn Sardam, íránský diplomat v Paříži, vystavoval neíránským Židům víza, díky kterým se dostali do bezpečí. Dělal tak skrytě, bez povolení od íránské vlády, ta jej však za to později ocenila. Zachránil tak zřejmě stovky rodin, přesná čísla nejsou.

Jiný diplomat, Behic Erkin, který působil jako turecký ambasador ve Francii během nacistické okupace po roce 1940, uděloval turecké dokumenty každému Židovi, který vykazoval i tu nejmenší spřízněnost s Tureckem a později je evakuoval do Turecka.

Turecký konzul na ostrovu Rhodu, Selahattin Ülkümen, v roce 1944 zastavil Gestapo odvádějící 1700 Židů, z nichž někteří byli turečtí občané, se slovy: „ V tureckém právu jsou si všichni občané rovni. Nerozlišujeme mezi Židy, křesťany a muslimy“. Podařilo se mu zachránit 50 Židů, z toho 13 bylo tureckých občanů. Nacisté však jeho vměšování tvrdě potrestali. Vybombardovali konzulát, zabili jeho ženu a jeho samotného odvezli do vězení do Řecka, kde zůstal po zbytek války.

Další turecký diplomat, Nevset Kent sloužící jako generální konzul v Marseille během let 1941 až 1944, se v roce 1943 dozvěděl o převozu 80 tureckých Židů do Německa. Když mu velitel gestapa oznámil, že jeho námitky ohledně tureckého občanství zajatých Židů jsou bezpředmětné, Kent sám naskočil do vlaku. Na další zastávce jej Němci spolu s ostatními Turky propustili a nechali odjet do Istanbulu.

Bohatý Tunisan Khaled Abdul Wahab, ukryl 25 tuniských Židů na své farmě poté, co se doslechl, že němečtí důstojníci plánují znásilnit židovskou ženu jeho známého v listopadu 1942. Židé u něj zůstali bezpečně schováni až do konce německé okupace v roce 1943. Kdyby se o tom nacisté dozvěděli, bez milosti by jej i jeho rodinu zabili.

Jednu z nejbezpečnějších zemí pro Židy představovala muslimská Albánie. Když Nissim Aladjem se svou ženou Sárou a synem Áronem prchli z Bulharska, byli zastaveni albánskou policií. Ta je však nevydala nacistům, naopak je odvedla a ukryla je do obchodu Rifataa Hoxhy.

Podle jeho syna Rexhepa Hoxhy bylo pomáhání židovským uprchlíkům ze sousední Itálie, Řecka, Bulharska a Srbska v Albánii „otevřeným tajemstvím“. Mnozí, včetně policie, o tom věděli. Židé byli ukrývani mezi početnými albánskými muslimskými rodinami, aby je nacisté nevypátrali, sdělil serveru Times of Israel.

Okolo 2000 Židů bylo takto zachráněno. Někteří z přeživších 200 albánských Židů si dokonce během okupace nacistické otevřelo a provozovalo obchody, případně se vůbec neobtěžovalo se skrýt a spoléhalo na ochranu ostatních Albánců.

Takového zdánlivě lehkovážného chování se mohli dopouštět proto, že v Albánii existuje silný kodex cti, zvaný „besa“, podle něhož každý host a soused musí být náležitě uvítán a chráněn.. Podle některých je to právě tento kodex je tím hlavním důvodem, proč Židé speciálně v Albánii přežili v tak hojném počtu. Podle jiných je však nelze oddělit od muslimské etiky.

Podle historika Daniela Pereze nacisté v Albánii nehledali Židy tak horlivě jako v jiných zemí. Áron Aladjem si však pamatuje na to, že Němci nechávali na stromech a elektrických sloupech viset partyzány, aby vystrašili Albánce a odvrátili je od skrývání partyzánů i Židů.

S Němci spolupracovali některé skupiny etnických Albánců, např. 1. albánská armádní divize SS, které byly odpovědné za převedení Židů do rukou nacistů a následně i do koncentračních táborů. Podle některých historiků nicméně někteří těmito skupinami zadržení Židé skončili v albánských vězeňských táborech, kde byli udržováni na životě navzdory příkazům nacistů.

Albánie má 75 spravedlivých mezi národy (čestný titul udělovaných Izraelem lidem nežidovského původu, kteří zachránili Židy před holocaustem). Jejich příběhy nebyly po dlouhou dobu díky komunistické cenzuře známy. Ačkoliv se nejedná o příliš vysoké číslo, při přepočtu na počet obyvatel měli Židév Albánii desetinásobnější šanci, že budou zachráněni, než Židé v Litvě (900 spravedlivých) či Polsku (6706), upozorňují Times of Israel.  

Témata:  II. světová válka,  historie,  muslimové