Jiný kraj, jiný mrav. Jak se slaví Velikonoce ve světě?

Pro mnohé z nás jsou tradiční symboly pomlázky, kraslice či čerstvě upečený beránek. Ovšem ohlédneme li se dál, do minulosti tak zjistíme, že v původním křesťanském chápání jsou  Velikonoce nejdůležitější slavností roku.

Slaví se od Zeleného čtvrtka do Velikonoční neděle, tedy čtyři dny a vše završí pondělkem, kdy koledníci chodí s pomlázkami a snaží se vysloužit nejkrásnější odměnu. V každé zemi mají ale oslavy jinou podobu.

Velká Británie

V Anglii chodí děti dům od domu a koledují o velikonoční vajíčka. Existuje zde ale jedna zvláštnost. Mají zde tradici, což jsou drahokamy zdobená vajíčka z drahých kovů, což je inspirováno tvorbou klenotníka Carla Fabergého pro ruské cary na přelomu 19. a 20. století.

Austrálie

U protinožců zůstanete na Velký pátek o hladu, protože je to jediný den, kdy jsou všechny obchody v Austrálii zavřené. V den Velikonoc hledají děti v zahradách schovaná vajíčka, která jim nadělil velikonoční zajíček.

Bulharsko

Bulhaři pár dny před Velikonocemi posílají bochník chleba a 10 – 15 vajec obarvených na červeno svým tureckým přátelům, kteří tento dar považují za čest. Posel, který ho předává, je tradičně obdarován malou peněžní částkou.

Francie

Pokud jste Francii někdy navštívili, tak jistě víte, že zde bijí kostelní zvony velmi pravidelně. Je to z toho důvodu, že zvou věřící ke mši. Výjimkou jsou ale Velikonoce, kdy od Zeleného čtvrtku do Bílé soboty oněmí. Podle tradice se tvrdí, že odletěly do Říma, aby tam byly požehnány a zpátky se vrátily s vajíčky a sladkostmi pro hodné děti. A když letí nad Francií, všechny ty dobroty – vajíčka, kuřátka, zajíčci – k velké radosti dětí popadají dolů. Ty pak odpoledne vyrážejí do zahrad, aby tam poztrácené sladkosti posbíraly.

Itálie

Zde kněz požehná velikonoční vajíčka, která pak hospodyně umístí doprostřed stolu a okolo nich rozmístí nádoby s jídlem.

Mexiko

Mexické Velikonoce jsou velkolepé, barevné a hlučné. Ostatně asi jako každý svátek či událost v této temperamentní zemi. V předvečer Velikonoc po setmění, tisíce lidí zaplaví ulice. Mají s sebou obrázky nebo pinata – papírové krabice s bonbony a pamlsky, které symbolizují Jidáše. Ty se věší, pálí nebo se do nich mlátí holí tak dlouho, až se obal protrhne a k zemi se snese záplava sladkostí.

Německo

Den před Velikonocemi vyrábějí děti slaměná hnízda, která pak rodiče schovají v okolí domu. Do nich samozřejmě velikonoční zajíček snese různobarevná vajíčka a jiné pamlsky. Ráno na velikonoční pondělí je děti vyrážejí hledat. Tuto tradici proslavila značka Kinder a jeji vajíčka s překvapením. Dalším německým zvykem je velikonoční strom ozdobený vajíčky a jinými velikonočními dekoracemi.

Rusko

V Rusku se slaví pravoslavné Velikonoce. Lidé nechávají v kostele požehnat vajíčka a pak je vařená konzumují k velikonočnímu obědu v různých formách.

Řecko

Stejně jako v Rusku slaví obyvatelé Řecka pravoslavné Velikonoce. V den Velikonoc se v rodinách koná vajíčková bitva. Účastníci se snaží házením svého vajíčka rozbít vajíčko protivníka. Při úspěšném zásahu se pronáší věta : „Christos anesti“. Hurá úklidu!

Španělsko

Pokud budete trávit svátky ve Španělsku, možná vás přepadne strach. O velikonočních svátcích totiž zaplní ulice měst kajícníci ve špičatých kápích. Katolickým uskupením se říká 'cofradías' neboli bratrstva. Ulicemi procházejí procesí se sochami Ježíše Krista a svatých.

Chorvatsko

Je tomu podobně jako u nás. Velikonočním symbolem je malovaná kraslice. Jedním z odlišných zvyků je přiťukávání si vajíčkem. Ten, komu zůstane skořápka celá, vyhrává. Další tradicí je požehnání jídla. Chorvaté také pletou pomlázky, nikoli však z vrbového proutí, ale z větví olivovníku. Na Bílou sobotu nosí lidé do kostela jídlo, aby bylo požehnáno.

Polsko

U našich sousedů můžete na Bílou sobotu vidět zástupy věřících, jdoucí si posvětit jídlo do kostela. Polsko je totiž silně katolická země. Na Velikonoce pečou z kynutého těsta bábovky nebo beránci. Na velikonoční pondělí se lidé polévají vodou, což jim prý zajistí dlouhé a pevné zdraví.

Maďarsko

Zde tkví tradice v polévání dívek vodou, což má zajistit, že budou plodné a krásné. Její kořeny sahají do předkřesťanských časů. Muži za to, že své příbuzné a známé něžného pohlaví postříkají parfémem, dostávají velikonoční vajíčka, koláče nebo alkohol.

Témata:  Velikonoce