V plynném povrchu planety Jupiter se zřejmě vyskytují oblasti s výrazně nižší hustotou, než se dosud odhadovalo. Odhalené "díry" v ionosféře mají hloubku až 130.000 kilometrů. Analýzou elektromagnetického měření sondy Juno k tomu dospěli vědci z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR ve spolupráci s americkými kolegy. Článek s výsledky jejich bádání v červnu otiskl časopis Nature Communications. ČTK to dnes sdělila Markéta Růžičková z odboru mediální komunikace Akademie věd.
V záznamech ze sondy Juno, která kolem Jupiteru krouží po eliptické dráze od roku 2016, vědci našli nový typ krátkých pulzů, které předtím žádná sonda nezaznamenala. Jsou ve vyšším frekvenčním pásmu mezi 20 a 150 kilohertzy. "Ukazuje se, že ionosféra Jupiteru je mnohem více variabilní a vyskytují se zde oblasti s výrazně nižší hustotou, než jsme dosud předpokládali," uvedla Ivana Kolmašová, která spolu s Ondřejem Santolíkem z oddělení kosmické fyziky Ústavu fyziky atmosféry AV ČR pracovala dva roky v týmu vědců tří západoamerických univerzit, amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) a výzkumného centra Southwest Research Institute v San Antoniu.
Elektromagnetické signály o slyšitelných frekvencích, které vycházejí od blesků v atmosféře planety, se mění v hvízdavé signály, jejichž vyšší frekvence dorazí k sondě rychleji než ty nižší. "O tom, že se blýská nejen na Zemi, víme již 40 let, hvízdavé signály poprvé zaznamenala v okolí Jupiteru sonda Voyager v roce 1979," doplnila Kolmašová.
Sonda Juno dosud zaznamenala 445 případů nových pulzů. Bylo to možné právě jen kvůli přítomnosti oblastí s velmi malou hustotou plazmatu v ionosféře Jupiteru. Vědci pro planetu vytvořili mapu těchto "děr" v ionosféře, v nichž se zřejmě nachází méně než 250 částic v centimetru krychlovém. Ve stejném množství vzduchu v zemské atmosféře jsou přitom řádově desítky trilionů částic.
Sonda Juno se do nejbližší vzdálenosti několika tisíc kilometrů nad plynný povrch Jupiteru dostane každých 53 dní. "Vzhledem k tomu, že jsme pro naši analýzu dat použili data jen z osmi prvních blízkých obletů planety Jupiter a že se sonda Juno má přiblížit k Jupiteru celkem 34krát za dobu trvání mise, můžeme očekávat v budoucnu další překvapivá zjištění," podotkl Santolík.
Jupiter je největší planeta sluneční soustavy. Cílem mise Juno v hodnotě 1,1 miliardy dolarů (zhruba 25 miliard Kč) je prozkoumat póly Jupiteru, jeho atmosféru i povrch.
Témata: Jupiter, vesmir, Akademie věd České republiky
Související
18. srpna 2024 20:14
22. srpna 2022 20:20
21. prosince 2020 7:47
20. ledna 2020 22:00
27. prosince 2019 11:30
22. července 2018 14:50
