Více, než 30 milionů lidí na světě trpí Alzheimerovou nemocí. Medicína na ní zatím nezná žádný účinný lék, nikdo dokonce ani neví, jak vzniká. Tedy až doposud. Nový objev možná odhaluje tajemství nemoci, a tvrdí, že rozhodně nejde o nemoc stáří. Naopak, předpoklady k ní můžete mít už jako děti.
Ruth Itzhakiová, profesorka molekulární biologie na Univerzitě v Manchesteru, během svého zkoumání příčin Alzheimerovy choroby došla k velmi nečekaným závěrům. Tím, co způsobuje toto psychiatrické onemocnění, by totiž mohl být virus herpes, který si většina z nás spojuje s neškodnými opary v blízkosti ústní dutiny.
V případě, že by se kauzální vztah mezi infekcí virem herpes a Alzheimerem potvrdil, mohli bychom jednoznačně konstatovat, že se lidstvu po letech marného snažení konečně podařilo objevit lék. Kromě účinné léčby v případě už rozvinutého onemocnění by rovněž stálo za to zahájit odbornou diskuzi na téma prevence. Ta by spočívala v očkování malých dětí proti viru herpes, čímž by se rovnou předešlo nástupu Alzheimerovy nemoci ve stáří.
Virus, který by mohl stát v pozadí Alzheimera, nese odborný název herpes simplex virus typu 1 (HSV1), a je obecně spojován s opary. Nejčastěji se jím nakazíme v dětství, načež pak následně přechází do takzvaného klidového stádia, kdy se usadí v periferní části nervové soustavy, tedy mimo mozek a míchu. Pokud se infikovaná osoba dostane během tohoto období do stresu, virus se stává opět aktivním, a způsobuje neblaze proslulé opary. Z tohoto důvodu jej většina lidí podceňuje.
Profesorka Itzhakiová vysvětlila, že už během zkoumání v roce 1991 bylo zjištěno, že většina lidí důchodovém věku má potvrzenou přítomnost viru HSV1 v mozku. V roce 1997 se lékařská veřejnost jasně shodla na tom, že osoby, které mají v mozku HSV1, a zároveň jsou nositeli genu APOE4, patří mezi do nejrizikovější skupiny z hlediska možného nástupu Alzheimerovy choroby. Virus je v mozku sporadicky aktivní a tím jej postupem času více a více poškozuje. Později bylo ještě zjištěno, že nervové buňky nakažené virem HSV1 mají tendenci produkovat takzvaný amyloidový prekurzový protein, který je výchozí bílkovinou pro vznik proteinu amyloid beta, jehož vysoké množství je typické právě pro pacienty s Alzheimerovou chorobou.
Témata: důchodci, lékaři, alzheimerova nemoc, nemoci
Související
14. října 2024 12:26
13. října 2024 3:00
12. října 2024 8:10
1. října 2024 15:08
29. září 2024 20:13
