Jste nervózní a ve stresu? Podle slavného experta je to dobře

Profesor Höschl je mezinárodně uznávanou kapacitou, od roku 1990 je ředitelem Psychiatrického centra Praha, jež se v roce 2015 transformovalo v Národní ústav duševního zdraví (NÚDZ) v Klecanech, a je také přednostou Psychiatrické kliniky 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. V úterý 12. listopadu oslaví sedmdesátiny.

Höschl, který byl po sametové revoluci prvním svobodně zvoleným děkanem 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy (1990-1997; poté zde byl šest let proděkanem), je střízlivým optimistou. "Lidská blbost tu vždy byla, je a bude. Ale většina oněch proměnných je pozitivní. Lidská rozvážnost, moudrost, vzdělanost, té se ve společnosti nachází v mých očích stále víc než hlouposti," řekl.

A jeho recept na "blbou náladu"? Snažit se vidět na lidech ve svém okolí to lepší. "Ve chvíli, kdy vidíte to lepší, dočkáte se úplně jiné reakce, než když na nich a priori vidíte negativa."

Rodák z Prahy absolvoval v roce 1974 Fakultu všeobecného lékařství UK. Jeho otcem byl Cyril Höschl (1925-2016), jenž byl v 60. letech děkanem strojní fakulty Vysoké školy strojní a textilní (dnes Technická univerzita v Liberci).

Psychiatrii se původně nechtěl věnovat, uvažoval o vnitřním lékařství či farmakologii. Jedním z důvodů, proč si ji vybral za profesní obor, byla plná obsazenost pražských lékařských míst v jiných specializacích. Psychiatrie ho zároveň zlákala jako obor, který se týká toho nejzajímavějšího ve vesmíru, lidské mysli.

Na medicíně ho zajímaly biochemické a fyziologické pochody v těle, endokrinologie, farmakologie. "Psychiatrie mi zbyla, když jsem po promoci nemohl jinde sehnat místo. Po čase jsem pochopil, že je to obor stejně univerzální jako celá medicína, každý v ní najde svůj zájem, od biologie přes psychotropní látky až po psychoterapii či spiritualitu," řekl jednou.

Po studiích pracoval ve Výzkumném ústavu psychiatrickém a v 80. letech přednášel v Kanadě a USA.

Ve výzkumu se zaměřil na psychoneuroendokrinologii, která mapuje skrze změny v regulaci hormonálních dějů v organismu, co se děje v mozku při poruchách chování a prožívání. Výzkum směřuje také na psychofarmakologii a biologickou psychiatrii.

Höschl, který byl v letech 2004-2011 předsedou České lékařské akademie, nebyl nikdy členem žádné politické strany. V roce 1996 neúspěšně kandidoval na Praze 8 jako nestraník na kandidátce ODA ve volbách do nově vzniklého Senátu.

Publikoval přes 200 odborných textů v češtině a angličtině, podílel se jako autor nebo spoluautor na několika desítkách monografií, knih a učebnic. Věnuje se také publicistice a popularizaci vědy. Má například pravidelnou rubriku v časopise Reflex.

Kromě turistiky a hudby má rád zejména literaturu. "Švejka si vážím víc jako filozofického prototypu než jako velkého románu. Za nejcennější považuji citáty, víc než celkový příběh. Výrok sapéra Vodičky 'Vinen nevinen, berte to po řadě!' se mi vybaví vždy, kdykoli sleduji nějaké kauzy v médiích," řekl jednou.

Höschl je ženatý, manželka Jitka Štenclová je akademickou malířkou, mají dva syny a dvě dcery.

Kdysi hrával na klavír, má rád třeba i židovské vtipy. Jeden, který přesně popisuje pocity lidí v depresi, mu vyprávěl herec Miloš Kopecký: "Jde Kohn po parku a najednou vidí, že se mu na klopu vykálel ptáček. Chvíli na to lejníčko kouká, čuchne k němu a povídá: To jsem celej já. Jinejm zpívá."

Témata:  lidé,  Cyril Höschl,  stres