Krvavá banda řádila v Belgii! I po třiceti letech zůstává neodhalena!

Vše začalo na Silvestra 1981 kdy se skupina mužů vloupala do kasáren četníků v Etterbeeku, odkud zmizely automatické zbraně MP5, MAC 10, a vojenské brokovnice SPAS 12. Nejednalo se o rozšířené zbraně a později se staly poznávacím znamením gangu. Během dvou menších přepadů obchodů se zbraněmi gang získal další zbraně a munici. Brzy se mělo rozpoutat peklo.

První přepad, který je připisován gangu se odehrál ve francouzském Maubeuge 14. srpna 1982. Gang přepadl obchod s potravinami. Zločinci si nevšímali peněz, ukradli pouze víno a nějaké potraviny. Podivné bylo, že nespěchali. Jako by čekali na policii. Ta se objevila záhy. Rozpoutala se přestřelka. V ní byli těžce zraněni dva policisté. Lupičům se podařilo utéct beze ztrát.

Podobně proběhl i přepad obchodník se zbraněmi ve Wavre a přepadení restaurace v belgickém Beersel. Gangsteři přesně znali dojezdové časy policie, policejní postupy a skvěle se vyznali v okolí a polici se dokázali vždy ztratit. Gang si zvláště oblíbil přepady supermarketů. První z nich provedl v Genvelu 11. února 1983. Zmocnil se 630 000 belgických franků (dnes asi 17 000 eur).  Do konce roku 1983 gang přepadl celkem pět supermarketů, hotel a klenotnictví a připsal si na konto 9 mrtvých.

Policii se podařilo identifikovat tři muže, kteří se účastnili všech akcí skupiny a byli zřejmě jejími „kmenovými“ členy. Vůdce skupiny, který přepady vedl, dostal kvůli své mohutné postavě přezdívku Obr. „Stařík“, který byl několikrát zahlédnut bez masky, a většina svědků si povšimla jeho vyššího věku, byl řidičem gangu. A třetí muž hovořící plynnou francouzštinou bez přízvuku, kterou mnozí označovali za až akademickou, získal přezdívku „Vrah“. Na jeho konto šla většina obětí gangu, kterému se díky místu jeho působení začalo říkat Brabantští vrazi. 

Dvě akce připisované Brabantským vrahům v roce 1983, jsou mimořádně kontroverzní a vzbuzují do dnes řadu otázek. Prvním z nich bylo přepadení textilky v Temse při nichž zahynul další člověk. Malá nenápadná textilka se totiž vedle tkaní látek specializovala na výrobu neprůstřelných vest pro policii a armádu. O tom vědělo však jen několik zasvěcených. Odkud banda tuto informaci získal?

Druhy případ, který vzbudil otázky, se stal při útoku na pumpu v městě Cultier. Během něj byl rozstřílen Mercedes s realitním makléřem Jacques Fourezem a jeho sekretářka Elise Dewitovou. Z benzínky zmizelo 20 kilogramů čaje a 10 litrů oleje na vaření. Zločinci opět počkali na policii a jednoho strážníka zastřelili. Poté nastala honička, při níž se opět prokázali skvělé znalosti zločinců, když využili málo známé cesty. Poté na jedné z nich policejnímu autů přehradili svým vozem cestu a zahájili na něj palbu, přičemž byl jeden policista zraněn. Opět se prokázalo, že gangsteři nejsou amatéři.

Překvapivě se gang v roce 1984 propadl do země a nevyvíjel žádnou činnost. Gang se vrátil v plné brutální síle až 25. září 1985. V jeden den vyloupili hned dva supermarkety firmy Delhaize v Braine-l'Alleud a Overijse. Výsledek? Celkem osm mrtvých! Mezi nimi i známý bankéř Léon Finné.

Poslední úder Brabantských vrahů se udál opět v supermarketu firmy Delhaize tentokráte v Aalstetu. Přepadení se změnilo v děsivou přestřelku s policií, při níž zahynulo osm lidí. Podle policie byl v ní zasažen a zabit i člen gangu známý jako Vrah. Gang unikl a žádné tělo se nenašlo. Od té doby však gang o sobě nedal vědět. Roku 1986 v jednom vodním kanálu policie našla zbraně a vybavení gangu, včetně šperků ukradených v roce 1983, a v nedalekém lesíku spálené únikové vozidlo z posledního útoku.

Kolem případu je dodnes řada mýtů. Policie se chovala velmi liknavě, a tak jako by ani sérii zločinů, při nichž zahynulo 28 osob a bylo zraněno 22 lidí, ani nechtěla vyšetřit. Mizely části spisů a důkazy. Někteří svědci, mezi nimi i údajní členové gangu před výslechem záhadně umírali. To vedlo k logické hypotéze, že členy gangu nebo těmi, kdo jejich řádění kryli, byli policisté nebo mocné osobnosti.

Ovšem jaký byl motiv? Podle jedné z divokých hypotéz se jednalo o operaci tajné služby, která testovala tajnou jednotku v rámci operace Gladio. To byl systém odbojových jednotek ve všech státech NATO, které měly v případě války a okupace Sověty provádět partyzánské akce. Řádění Brabantských vrahů měl být test účinnosti. To se ovšem nepotvrdilo a tato verze patří mezi nejdivočejší.

Další verze je neméně divoká. Celé řádění bylo vlastně krycí operací dvou vražd. Belgií tehdy otřásal skandál „růžových baletek“. Skupina vlivných a bohatých měla pořádat orgie při nichž byli zneužíváni mladiství a děti. Důležitými svědky v celé kauze měli být Fourez a Finné, kteří se gangu náhodou připletli do hledáčku.

Další variantou byl gang na ultrapravici navázaných policistů, kteří takto chtěli vyvolat změnu nálad v zemi. Jiná varianta pracuje s tím, že se policisté chtěli prostě je vybit a přivydělat si. Během loupeží zmizelo 6 až 7 milionů belgických franků tedy v přepočtu asi 150 000 až 175 000 euro. Této verzi by napovídala i znalost pachatelů v policejních metodách.

Jiná verze, která se zdá velmi pravděpodobnou, je ta, že se nejednalo primárně o přepadení supermarketů a lup z nich, který byl často symbolický, ale o vydírání firmy Delhaize, na jejíž obchody se banda Brabantských vrahů zaměřil. Firma zaplatila a vše skončilo.

I přes to, že od posledního zločinu Brabantských vrahů uběhlo 35 let, vyšetřování stále probíhá. Čas od času se v médiích objeví zpráva o dalším vyšetřování. Naposledy se dostali do hledáčku policie i bývalí vyšetřovatelé, kteří měli svým podivným chováním poškodili případ. Jeden bývalý vyšetřovatel dokonce spáchal sebevraždu. Někteří dokonce tvrdí, že policie zná jméno vůdce přezdívaného „Obr“, ale vše kvůli zájmům mocných tají. Zda bude záhada Brabantských vrahů vyřešena je ve hvězdách. Roku 2025 uběhne promlčecí lhůta a policie bude muset případ uzavřít. Vrazi 28 lidí budou definitivně volní. 

Témata:  krimi,  Brabantští vrazi,  policie Belgie,  vražda,  gangy