Maturitní večírek skončil brutální vraždou. Mrazí z ní dodnes!

Tomek se spolužáky se rozhodl slavit na louce v Młocinském lesíků.  Bylo to oblíbené místo místních mladých, kde si často dávali dostaveníčka i milenci. Bohužel si jej také často vybírali i místní chuligáni, aby ukázali všem, kdo je pánem okolí.

Toho večera se vedle veselé společnosti asi třicítky studentů objevila na palouku i nenápadná dodávka Ford transit, ve kterém si intimní chvilku chtěl odbýt jeden místní řemeslník se svou vyvolenou. Vše probíhalo v naprostém klidu a svornosti až do půlnoci, kdy ve Fiatu 125p nedorazila čtyřčlenná partička výtržníků vedená překvapivě ženou.    

Monice Szymańské bylo teprve dvacet čtyři let, ale přesto za sebou měla pestrou minulost. Matka tří dětí měla více než ráda alkohol a na policii byla častěji než doma. Psychologické vyšetření později zjistilo, že Monika má vysoké IQ a pokud by chtěla mohla by svůj život snadno změnit. To ona ovšem nechtěla.

Když partička dorazila na louku, pohodová atmosféra byla ve vteřině pryč. Jejich prvním cílem se stal párek milenců v dodávce, na který se za pomoci basebalových pálek začali rabiáti dobývat. Majitel vozu však na nic nečekal, nastartoval, a vyrazil z místa pryč. Při tom poškodil nárazník Fiatu, ve kterém na místo dorazila povedená partička, což je rozběsnilo ještě více.

Studenti se mezitím rozprchli po okolí a schovávali se ve křoví, dokud se situace neklidní. Dobře vychovaný Tomek měl obavy o bezpečí svých kamarádek, a tak se rozhodl z úkrytu vylézt a útočníky uklidnit. Došlo ke krátké hádce. Partička si myslela, že Tomek zná řidiče dodávky. Chtěli jeho adresu a odškodnění za poškození jejich Fiatu.

Mladík však majitele dodávky neznal a platit odmítl. Ostatně, i kdyby chtěl neměl z čeho. Následovala rána pálkou do Tomkovi hlavy. Omráčeného studenta poté nacpali do kufru Fiatu, přičemž mu přibouchli prsty a hlavu víkem. „Však ty už si vzpomeneš, chlapečku!“, procedil mezi zuby podle svědků jeden z útočníků.

Banda nejdříve odvlekla Tomka do baru „Na Gorce“, kde jej bezhlavě tloukli. Jeden z mučitelů o maturanta měl ve vzteku dokonce zlomit basebalovou pálku. Štangasti a personál, kteří všemu přihlíželi, nebohé oběti nepomohli. Když bar zavřel odtáhli bezvládného tělo do bytu Moniky Szymańské. Drátem ho připoutali k topení a posilňovali se alkoholem. Tomkova kalvárie teprve začínala.

Únosci se pokoušeli z rodičů i přátel vyrazit peníze za poškozený nárazník. Chlapec musel zavolat známým. Těm řekl, že na tom není dobře, a aby zaplatili za poškození Fiatu. Poté se odmlčel. Další telefonát směřoval k rodičům. Ženský hlas, později byl identifikován jako Moničin, rodičům oznámil, že Tomek měl autonehodu a ptal se, zda Ford Transit, který řídil, byl jeho. Když Tomkova maminka však odvětila, že Tomek nemá ani auto ani řidičský průkaz, telefon se odmlčel.   

Tomkovo rodiče byli telefonátem vyvedeni z míry jen chvíli. Považovali jej za hloupý studentský vtip.  Když se však maturant neobjevil ani druhý den ráno, rozhodli se obrátil na policii. Ta však zůstávala netečná. „Musíme počkat 24 hodin. To víte mladí! Hezké děvče, trocha vodky a kluk zapomene na čas!“, uklidňoval strážci zákona rodiče. Brzy se však od spolužáků Tomka dozvěděli, co se v lesíku stalo, a na polici ke svému štěstí narazili na zkušenou kriminalistku Grażynu Biskupskou, která je konečně vyslechla. Odpoledne 14. června 1997 se pátrání rozjelo na plno.

V první řadě se policie zaměřila na pátrání po dodávce. Tu se skutečně podařilo vypátrat a ženatý řidič poněkud neochotně přiznal, že na mýtince skutečně byl. Ovšem ve voze nebyl se svou paní. Vyšetřovatelům popsal také jednoho z násilníků. Policie již sérii loupeží v lesíku vyšetřovala a podezření měla i na Roberta W. přezdívaného White. To byl skutečně jeden z členů Moničiny bandy. Od něj již vedla přímá cesta do Moničina bytu. Ten se shodou okolností nacházel pouhý blok od Tomkova domova…

Policie se do něj dostává 15. června 1997. Byt naprosto čistý. Technici v něm však nalézají zbytky krve a vlasy. Ve sklepě se najde krví promočeny koberec. Partička zarytě mlčí. První po několika hodinách promluví Monika, která má přeci jen více za ušima než její kumpáni, na které se pokouší vše hodit. To oni Tomka mučili a pak ho někam odvlekli a zabili! Ona se jich bála! Nemá s tím nic společného a jen chránila své děti. Když se o to dozví spolupachatelé začnou mluvit také. Jejich vyprávění dává jiný obrázek.

Hlavním iniciátorem celé akce byla Monika. Když dotáhli Tomka do jejího bytu, udělala si banda večírek. Vedle alkoholu a sexu s Monikou bylo hlavním „zábavou“ mučení Tomka. Toho banda nejen bila hlava nehlava, ostříhala mu vlasy, ale pálila jej i Moničinou kulmou. Po celou dobu řádění byly v bytě i Moničiny děti!

 Odpoledne 14. června si však uvědomili, co provedli a rozhodli se těžce zraněného studenta zbavit. „Chtěli jste se bavit, tak se pobavte až do konce,“ prohlásila Monika, „Musíme se ho zbavit. Jestli to neuděláte vy, udělám to já!“

Banda počkala až se setmí. Zkrvaveného studenta navlékli do bílé košile jednoho z nich, aby skryli jeho zbědovaný stav a posadili ho do prokletého Fiata. Monika byla celou dobu s Tomkem a uklidňovala ho. Ten byl na tom tak špatně, že jí měl prosit ať už ho konečně zabíjí. Přání mu měli jeho mučitelé splnit.

Odvezli jej k blízkému Żerańskému kanálu. Na jeho břehu vykopali vrazi mělký hrob. Monika, která stále chlapce konejšila, jej nakonec k němu přivedla. Jeden z jejích parťáků pak maturanta Tomka několikrát bodnul nožem do srdce. Monika ještě zkontrolovala, zda chlapec skutečně dodýchal. Pak ještě tělo polili benzínem a zapálili. Policie tělo Tomka našla 16. června 1997. I zkušení policisté byli jeho stavem zhrozeni.

Nesmyslná brutální smrt vyvolala po celém Polsku. Varšavou projde protestní pochod žádající nejvyšší tresty. Na lavici obžalovaných nakonec usedne devět lidí. Čtyři členové bandy a personál a hosté baru „Na Gorce“, kteří Tomkovi nepomohli.

Monika se po celou dobu procesu chová arogantně a vinu dává jiným. Neváhá se dokonce podívat i do očí mamince nešťastného Tomka. Nepomůže jí to! Spolu s vrahem je odsouzená na doživotí. Ostatní si od soudu odnášejí vysoké tresty. Monika si svůj trest odpykává do dnes.

Šance, dnes již několikanásobné babičky, na propuštění jsou minimální. Pozdější vyšetřování prokázalo, že měla prsty i ve zmizení jedné mladé ženy, jejíž tělo však nebylo nikdy nalezeno. Mnohé možná překvapí, že Monika je vzornou vězeňkyní, a je dávána za příklad ostatním. Pokud by se takto chovala i na svobodě, mohl být nejen její osud ale i jejích kumpánů, ale především Tomka úplně jiný….    

Témata:  vražda,  policie Polsko,  Polsko,  krimi,  kriminalita