Sovětský ráj bez zločinu? Zapomeňte! Pět nejhorších vrahů ze země proletářů!

5) Ljubercijský maniak, 1975

V roce 1975 se na skládkách v okolí města Ljubercy začaly množit nálezy těl brutálně zavražděných mladých žen. V roce 1976 byl milicionáři zadržen mladý řidič kamionu, který se pokoušel znásilnit stopařku. Řidič se jmenoval Nikolaj Šestakov. V kabině jeho kamionu bylo nalezeno zakrvácené kladivo, svršky obětí a cákance od krve. Čtyřiadvacetiletý Šestakov se pod tíhou důkazů zhroutil. I přesto, že byl ženat a měl dítě, se v opilosti nedokázal krotit. Vzal svůj kamion a na autobusových zastávkách nabízel mladým ženám cestu domů v pohodlné kabině náklaďáku. Ženy pak na odlehlém místě znásilnil, zabil a okradl. Někdy mu při tom měl pomáhat i teprve šestnáctiletý bratr a kamarád. Celkem se Šestakov přiznal k 12 vraždám. Během procesu se jej dav pokusil lynčovat a Šestakovovi se dokonce podařilo uprchnout. Nakonec však neunikl. V roce 1977 stanul před popravčí četou. Kamarád-spolupachatel Andrej Šuvalov byl odsouzen na 15 let a jeho bratr Vladimír na pouhé 4 roky vězení. 

4) Přízrak z Irkutsku, 1984-1986

Vasilij Kulik, lékař irkutské nemocnice pocházel z dobré rodiny. Jeho otec byl profesor biologie a spisovatel a matka ředitelkou školy. Doktor Kulik pracoval na pohotovosti a patřil mezi nejoblíbenější lékaře. Zvláště hezky se choval k dětem a starým lidem. Vzal si právničku, se kterou se seznámil na studiích a měl dítě. Vedl zdánlivě klidný život, který ovšem čím dál více narušovala Kulikovova závislost na lécích a alkoholu. V roce 1980 byl přepaden bandou chuligánů. Během potyčky byl poraněn do hlavy. To prý u něj vyvolalo nekontrolovatelnou touhu po sexu s dětmi a se seniorkami. V roce 1984 se rozpoutalo peklo. Po městě začal řádit maniak, který znásilňoval a vraždil děti a starší ženy. Doktora nikdo nepodezíral. Teprve v roce 1986 jej občané chytli přímo při činu. Před lynčováním jej zachránil jen včasný příjezd milice. Kulik se přiznal k 13 vraždám a třem desítkám znásilnění. Nejmladší oběti byli dva roky a nejstarší sedmdesát pět. V roce 1989 byl Kulik zastřelen.

3) Krvavý Filip, 1945-1946

Filip Tjurin sloužil za Velké vlastenecké války v Rudé armádě. Byl zraněn a léčil se v Leningradě. Ve městě se mu zalíbilo a rozhodl se v něm zůstat. V dubnu 1945 získal místo zásobovače v kantýně v továrně Bolševik. Práce se mu líbila. Jezdil s koňským povozem a byl na čerstvém vzduchu. Navíc dostal k dispozici i vlastní malou chatku. Brzy přišel i s nápadem, jak si bokem přivydělat. Ve městě se pravidelně konaly trhy, na které vozili vesničané své zboží, a naopak se snažili sehnat to, co na vsích neměli. A samozřejmě tito lidé sebou měli velké částky peněz. Zasobovač z kantýny samozřejmě mohl leccos sehnat pod rukou. Pak už jen stačilo nalákat důvěřivce do své chatky a zavést ho do sklepa, kde měl mít schovány levné brambory… Zbavit se těl také nebyl problém. Tjurin měl k dispozici přeci povoz s koňmi a jezdil kolem řeky Něvy. Později však začal být neopatrný a dvě těla pohodil kus od své chatky, ke které vedla i stopa po tažení těl. Milicionáři Tjurina zatkli a ten dlouho nezapíral. Přiznal se k 29 vraždám! Bylo však nalezeno jen 13 těl. I to však stačilo na to, aby se v roce 1947 Tjurin podíval do hlavní popravčí čety.

2) Jednoruký bandita, 1933-1935

Alexandr Labutkin byl špičkový zbrojní specialista pracující v továrně Rudoarmějec v Leningradu. V roce 1930 však při jedné havárii přišel o ruku a zřejmě u něj došlo i k nějaké psychické újmě. V srpnu 1933 se vyzbrojil revolverem a počíhal si na skupinu dělníků vracejících se z práce. Během jeho prvního běsnění zahynuli dva muži a tři ženy. Labutkin, který se rád a dobře oblékal, se stal postrachem lesů v okolí Leninova města. Neváhal střílet po každém, kdo se mu dostal do cesty, a od obětí si vzal vždy nějaký podivný suvenýr: od houbaře nožík a válenky, od ornitologa klec i s chyceným ptáčkem. Jednou své oběti vyrval i zlatý zub! Teprve v březnu 1935 spadla klec i na něj. Když zákeřně přepadl milenecký pár, předstírala jedna z jeho obětí, že je mrtvá. Vraha si však žena dobře prohlédla a dokázala jej identifikovat. Tajný tribunál NKVD Labutkina uznal vinným z 15 vražd, byl odsouzen k smrti a okamžitě popraven.

1) Vlk z Moskvy, 1921-1923

V roce 1921 bolševici vyhráli občanskou válku, ale ruská ekonomika byla na kolenou. Lenin proto vyhlásil takzvanou Novou ekonomickou politiku, tedy fakticky volný trh a kapitalismus. Toho se rozhodli využít nejen podnikaví lidé, ale i osoby daleko méně počestné. Mezi takové patřil i Vasilij Komarov. Násilnický alkoholik a pobuda měl jistý šarm a rétorické schopnosti. Obcházel trhy, a přestože neměl u sebe žádné zboží, dokázal vždy sehnat „klienta“, kterého nalákal k sobě domů na dobrý obchod. Tam oběť jak se patří pohostil vodkou, a když host usnul, utloukl jej kladivem. Poté jej s manželkou okradl a tělo zahrabali. Na vše se přišlo poté, co policie udělala u Komarova prohlídku kvůli podezření, že načerno pálí vodku. Komarov nestačil ještě svojí poslední oběť ukrýt. K překvapení všech se začal svými zločiny chlubit. Nevraždil prý nevinné, ale jen spekulanty. Kolik jich bylo? Inu, třicet tři! Ale dal by jich prý i daleko víc! A kolik u sebe měli? Všichni dohromady měli u sebe „jmění“ v hodnotě dnešních 10000 Kč! Komarov se dokonce podrobil vyšetření psychiatrů, kteří potvrdili alkoholickou degeneraci. Nebyla však tak pokročilá, aby nerozeznal špatnost svých skutků. Nic tedy nebránilo, aby i s manželkou Sofií skončil na popravišti.       

Témata:  krimi,  Sovětský svaz,  vražda,  policie,  kriminalita