Stojí za převratem Gülen? Podívejte se, co je mezi ním a Erdoganem

Gülenův puč?

Server připomíná, že Gülen do Turecka v posledních 17 letech nevstoupil, jeho jméno ale přesto mezi Erdoganovými zastánci i samotným prezidentem vyvolává velmi silné emoce.

Erdogan Gülena obvinil ze zorganizování vojenského puče, o který se část turecké armády pokusila minulý týden v noci z pátku na sobotu. Gülen toto obvinění popřel a puč odsoudil, Erdogan ale přesto po Spojených státech požaduje jeho vydání k trestnímu stíhání.

Erdogan Gülena také obviňuje ze snah o vytvoření paralelního státu. Tím také omlouvá čistky, propouštění a zatýkání, které po potlačení puče v zemi propukly a probíhají dodnes. Vyhlášen byl také výjimečný stav.

Jak server připomíná, Gülen a Erdogan kdysi byli spojenci, kteří spolu bojovali „za to, co analytici nazývají vizí mírného islamismu, který měl postupně nahradit turecký sekulární stát.

Spory kvůli moci

Claire Berlinskiová, spisovatelka, která v Turecku žila a o Gülenovi a jeho hnutí publikovala, vysvětluje: „Erdogan je tradičnějším islamistou, zatímco Gülen patří spíše k súfistické tradici." Jejich následný spor, který se takto vyhrotil, pak dle jejího názoru lze připsat „klasickému boji o moc".

Zastánci Gülenova hnutí totiž postupně obsazovali klíčové pozice ve vzdělávání, zpravodajských službách, soudnictví a médiích. „Tato moc postupně mezi oběma partnery vyvolala spory, protože Erdogan není někým, kdo svou moc rád s někým sdílí," vysvětluje Nedim Sener, spisovatel z Istanbulu, který hnutí zkoumá již 16 let.

„Hnutí Fethullaha Gülena je nebezpečné. Vezme díte na základní škole a na základě jeho potenciálu rozhodne, jestli bude vojákem, zpravodajským úředníkem, soudcem, to vše skrze vzdělávací systém, který sám vytvořil. Tváří se, že jsou sekulární, že s tím hnutím nemají nic společného, zatímco tvoří spící agenty," vysvětluje Sener.

Tento názor sdílí většina Erdoganových zastánců, kteří Gülenovo hnutí považují za ničivou sílu, která rozkládá jejich stát. Ve Spojených státech je ale vyobrazován zcela jinak – jak server vysvětluje, většina deníků ho zde chválí jako mírotvorce. „Někteří ho přirovnávají k vůdci amerického hnutí za lidská práva Martinu Lutherovi Kingovi Jr.," podotýká.

Role USA

Ačkoliv neexistují přesné údaje o tom, kolik členů Gülenovo hnutí má, analytici toto číslo odhadují mezi 3 a 6 miliony lidí. Členové hnutí přispívají mezi 10-20 % svých měsíčních příjmů a hnutí tak podle odhadů disponuje až 50 miliardami dolarů v aktivech.

Do Spojených států Gülen odešel v roce 1999. Své rozhodnutí zdůvodnil tím, že se zde chce léčit se svou cukrovkou. Server ale podotýká, že rozhodnutí Spojených států umožnit mu pobyt podpořilo další spekulace o tom, zda do aktivit jeho hnutí není zapojena americká vláda.

Jeho zastánci ale argumentují, že Gülenovo hnutí představuje způsob života pro islamisty v moderním světě. „Gülenovými principy a jeho poselstvím je například jeho respekt ke kulturám, dialog mezi náboženstvími, mír, vzdělání, zdraví, humanitární pomoc a dobrovolnictví," uvedl jeden ze členů hnutí, který si přál zůstat v anonymitě. „Je prostě mužem víry. V jeho poselství je vždy odkaz k víře," vysvětlil.

Dodal také, že se s ohledem na současná opatření v Turecku bojí o svou budoucnost. „Hlavním cílem současného výjimečného stavu je hnutí. Bojím se o veškerou opozici v Turecku. Vstupujeme do velmi bolestivého období. Odteď budou oponenti zbaveni svých základních práv a svobod a jejich majetek a životy jsou v ohrožení."

Témata:  Recep Tayyip Erdogan,  Turecko,  Fethullah Gülen