Mnichov sevřel smutek a strach. Lidé jsou po útoku zděšeni

S kyticí rudých růží stojí Naim Zabergja v nákupním centru Olympia v severozápadní části Mnichova. V ruce má fotografii dvacetiletého mladíka s pečlivě upravenými vlasy a s úsměvem na tváři. "To byl můj syn," říká. Mladý muž se stal jednou z obětí osmnáctiletého útočníka, který v pátek střílel u nákupního centra. Dnes leží kolem místa činu mnoho květin, plyšových hraček, dopisů a také věnce bavorské vlády a vlády města Mnichova.

Obchodní centrum s restauracemi je oblíbeným místem setkávání, zvláště mezi mladými lidmi. Také Zabergjaův syn byl na místě se svým kamarádem. Za dusného pátečního večera seděli venku a chtěli si dát limonádu. Ale pak přišla střelba. "Jeho kamarád utekl, můj syn zemřel," říká otec, který pochází z Kosova. Chraptí, ale stále vypráví. Má ještě dvě dcery a čtyři vnoučata. Dijamant byl ale jediný syn, narozený v Mnichově. Otec pořád nemůže uvěřit, že jeho syn už je mrtev. Policie mu zprávu sdělila v sobotu ve čtyři ráno. "Jsem ještě ve snu, nevěřím, že se to stalo, ani moje rodina tomu nevěří."

Zabergja není ve svém žalu sám. Mezi mrtvými je více mladých, nejmladší jsou tři čtrnáctileté dívky a dva patnáctiletí chlapci. Za dárky a dopisy, které jsou položené u provizorních pomníčků, se ukrývají početné příběhy, které chytnou za srdce. Například je to veselá fotografie v rámečku, která ukazuje přátele při oslavě fotbalového utkání s německou vlajkou. Uprostřed je slovo vzpomínky. Nebo miniaturní boxerské rukavice před albánskou vlajkou.

Černý orel na červeném pozadí je zde velmi často, protože někteří z mrtvých pocházejí z Kosova. Stále je vidět muslimy, kteří se modlí. Také dva jedenáctileté, kteří truchlí za své přátele, poznamenala agentura DPA. "Byl jako můj bratr," říká jeden z nich o zabitém mladíkovi, kterého měl velmi rád.

U vzpomínkového místa u vchodu do metra se snaží malý chlapec rozsvítit čajovou svíčku zapalovačem, letní vánek mu ale plamen pořád zhasíná. Tříletý chlapec byl nakupovat se svým otcem, když začala střelba. "Bydlím hned za rohem, vzal jsem syna domů, jak nejrychleji to šlo," vypráví muž kurdského původu, který v Německu žije už mnoho let. Vypadá v šoku. "Viděl jsem zraněné, dvě těla krvácela," vzpomíná. Také jeho syn musí ještě zpracovat zážitek a stále se ptá, jestli se střílí.

Témata:  Německo,  střelba v Mnichově