reklama

Nová fáze teroru

Němci se cítili v bezpečí kvůli tomu, že jejich zákony o držení zbraní jsou jedny z nejpřísnějších na světě, protože na rozdíl od Francie jejich města nemají vyloučené čtvrti, kde mladí lidé z Afriky a Blízkého východu nemohou najít práci a respekt, a jelikož německý sociální stát se dokáže postarat o každého, tvrdí expert.

"Nyní k tomu došlo i zde," deklaruje odborník. Podotýká, že aniž by potřeboval útočnou pušku, mladý uprchlík rozpoutal masakr v bavorském vlaku pomocí sekery, kterou si koupil v železářství. V pátek pak útočník zabil v Mnichově deset lidí, včetně sebe, poloautomatickou pistolí Glock s 300 náboji, dodává Joffe. Konstatuje, že dosud blaženě zateplené Německo se přidalo do klubu masových vražd sahajícího od USA po Francii.  

Standardní reakcí je podle experta tápání v temnotě. Poukazuje na ujišťování, že útok v Mnichově neměl žádnou spojitost s Islámským státem (IS), nejednalo se o ultrapravicovou konspiraci, důsledek rasové diskriminace ani výkřik sociální nespravedlnosti. "Ne v Německu, kde je plná zaměstnanost a štědré sociální výhody. Nemáme policii, která dychtí po střelbě jako v amerických městech, kde si masakry žádají životy černých občanů, stejně jako bílých policistů," pokračuje Joffe.

  • Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Tyto teorie se však jedna po druhé vypařují tváří v tvář nepopsatelné hrůze, která Němce nutí revidovat klasické názvosloví teroru, vysvětluje odborník. Konstatuje, že teror, který začal v 70. letech evropskými útoky Organizace pro osvobození Palestiny a pokračuje v podání Al-Káidy a IS, byl importován a prováděn vycvičenými zabijáky z Blízkého východu.       

"Krveprolití v Bruselu a Paříži vytýčilo novou fázi," deklaruje Joffe. Připomíná, že v těchto případech neútočili rekruti IS, ale lidé, kteří se naverbovali sami a k masovému vraždění je přitáhla pochybná interpretace víry. Do této kategorie expert řadí i poslední útoky v amerických městech San Bernardinu a Orlandu. Tyto podomácku organizované akce se totiž zcela odlišují od měsíce plánovaného 11. září 2001, kdy Mohammad Atta a jeho 17 kompliců mj. podstupovali letecký výcvik.    

Útok z 11. září označuje Joffe za terorismus 1.0, který byl organizovanou válkou. Zdůrazňuje, že terorismus 2.0 - například útoky v San Bernardinu a na bostonský maraton - je naopak dílem samostatně jednajících solitérů. "IS je nehledal. Oni vyhledali IS, aby se ospravedlnili," vysvětluje odborník. Konstatuje, že poslední vlna násilí, kterou jsme viděli v Nice a v Mnichově, je pak terorismem 3.0, kdy pachatelé nebyli džihádisté těšící se na brzkou cestu do ráje, ale drobní kriminálníci trpící duševními problémy, případně sociopati.

1984

Mnichovský masakr do tohoto modelu zapadá, pokračuje expert s tím, že vyšetřovatelé nenalezli jedinou vazbu na IS. Muž identifikovaný jako střelec, Ali David Sonboly, osmnáctiletý občan Německa a Íránu, však procházel psychiatrickou léčbou a velmi se zajímal o masové vraždy, poukazuje Joffe. Připomíná, že v jeho pokoji policie nalezla knihu Proč děti vraždí: V mysli školních střelců.      

"Sonboly nebyl obětí rasismu či chudoby," zdůrazňuje odborník s tím, že nešlo ani o uprchlíka. Žil se svou rodinou v pěkné středostavovské čtvrti nedaleko centra Mnichova, uvádí Joffe. Dodává, že podle sousedů šlo o samotáře, který se vyžíval v násilných videohrách, jako například Grand Theft Auto, navíc se srovnával s dalším vraždícím vlkem-samotářem, Andersem Breivikem, Norem, který přesně pět let před mnichovskou střelbou zabil 77 lidí v Oslu a na ostrově Utoya. Výročí podle experta možná poskytuje stopu k mladíkovým motivům - podobně jako Breivik si Sonboly vybral mladé lidi a mohl s pokusit Norovo řádění napodobit.       

Joffe podotýká, že trvalo nějakou dobu, než se před kamerami objevila německá kancléřka Angela Merkelová, přičemž její výsledný projev se nesl ve standardně odměřeném a uklidňovacím tónu. "Cítila bolest každého, tudíž konejšila posluchače, stejně jako Bill Clinton před 17 lety po (masakru v) Columbine," píše odborník. Dodává, že kancléřka za vládu přislíbila učinit vše pro ochranu svobody a bezpečnosti německého lidu. To podle experta není příliš inspirující, ale Merkelová moc možností neměla. Vysvětluje, že preventivní policejní opatření vyžadují modely - kdo zřejmě něco udělá a kde a kdy.     

"Vlci-samotáři, jako Mohamed Lahouaiej-Bouhlel v Nice, který zabil 84 lidí s ničím sofistikovanějším, než je kamion, po sobě zanechal stopy, které se drží jen tohoto faktu," konstatuje Joffe. Zdůrazňuje, že takoví samotáři nemohou být ze své podstaty dopadeni včas, obzvláště pokud jsou chytří a obezřetní jako Breivik a Sonboly, které sice můžeme považovat za šílence, ale nikoliv za hlupáky. "Budeme stavět hlídku před každý McDonald's? Či prohledávat zavazadla milionů cestujících vlakem?" pokládá otázky Joffe. Tvrdí, že to realizovat lze, ale ptá se, za jakou cenu.   

Naše srdce tak mohou podle experta soucítit s rodinami obětí, ale realismus nabádá ke střízlivosti. Ani policejní státy, jako je Rusko, nedokážou vymýtit teror, ať již ideologický, nebo páchaný pomatenci, přiznává Joffe. Dodává, že sledování se nepochybně posílí, přibude kamer na veřejných místech, znásobí se elektronické špehování a počty policistů v ulicích.

 "Izraelci žijí desetiletí s organizovaným terorem v kavárnách, na diskotékách a v autobusech. Ale ani tito nejzkušenější bojovníci s terorem nedokážou předem dopadnout dítě s nožem, zabijáka-samotáře s ukradeným buldozerem," shrnuje odborník. Závěrem deklaruje, že aplikovat model známý z Orwellova románu 1984 na liberální demokracie je příliš vysoká cena za totální bezpečnost.