Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Německo si klade zásadní otázku: Jsou němečtí Turci loajální zemi nebo Erdoganovi?

Berlín, ilustrační foto
Berlín, ilustrační foto
Foto: Pixabay

Berlín - Jsou Turci žijící v Německu loajální ke spolkové republice, nebo spíše k tureckému prezidentovi Recepu Tayyipu Erdoganovi? I takovou otázku si kladou německá média a někteří politici.

V Německu žije zhruba 2,8 milionu obyvatel s tureckými kořeny. Většina z nich - 1,5 milionu - má jen turecké občanství, kolem 800.000 má německou státní příslušnost a asi 530.000 jich má občanství obou států. Právě kolem Turků s dvojím občanstvím se debata v posledních dnech točí.

Obecně má Erdogan a jeho Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP) mezi Turky žijícími v Německu velmi silnou podporu. Při posledních parlamentních volbách v Turecku v listopadu 2015 se jich pro AKP vyslovilo 59,7 procenta z 570.000 hlasujících. To je dokonce vyšší procento hlasů, než Strana spravedlnosti a rozvoje získala v samotném Turecku, kde pro ni hlasovalo přes 49 procent voličů.

Ještě výrazněji se náklonnost německých Turků projevila po nezdařeném pokusu o puč z poloviny července, po němž Erdogan zahájil sérii čistek v armádě, státní správě i médiích. Někteří z německých komentátorů a politiků si proto kladou otázku, na čí straně vlastně zdejší Turci jsou.

"Které zemi, které vládě patří loajalita protestujících z tureckými kořeny, kteří šli v Kolíně demonstrovat za prezidenta Recepa Tayyipa Erdoganova? Dále se musíme ptát: jaké politické ideály mají lidé, kteří oslavují hlavu státu, která využije puče jako příležitosti k tomu, aby masovým zatýkáním, zabavováním soukromého majetku a zákazy cestování otřásla základy pluralismu, tolerance, svobody vyjadřování a demokracie?," ptá se komentátor stanice Deutsche Welle Kersten Knipp.

Témata:  Turecko Německo

Související

Aktuálně se děje

17. října 2025 17:43

Česko může přijít o desítky miliard korun. Očkování proti chřipce přitom stojí jen stovky

Každý podzim se v Česku zvyšuje počet lidí s respiračními onemocněními. Chřipka přitom každoročně vyřadí z práce více než sto tisíc lidí. Jen v roce 2024 bylo podle údajů České správy sociálního zabezpečení vystaveno přes 105 tisíc pracovních neschopenek kvůli chřipce, v průměru na téměř čtrnáct dní.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy