Putin využívá incidentů k udržení stavu nouze. Je mistr manipulace a hráč, který teď má výhodut, píše analytik

Analytik v textu, který zveřejnil také server The Moscow Times, poukazuje na to, že kdykoliv Putin cítí, že se věci nevyvíjejí dle jeho přání, zaměří se na bezpečnostní problém, který je zrovna po ruce, a ukáže další svůj „trhák".

Federální bezpečnostní služba (FSB), hlavní bezpečnostní agentura Ruska, oznámila minulý týden, že došlo k přestřelce mezi jeho silami a dvěma skupinami ukrajinských „sabotérů", které měly v plánu provést teroristické útoky na Krymu před tamními parlamentními volbami, které se mají uskutečnit v září. Rusko uvedlo, že zajalo sedm mužů, zaměstnanec FSB a jeden ruský voják při střetech údajně zemřeli.

Není důležité, zda se incident na Krymu stal

„Ukrajinští představitelé opakovaně popřeli, že by se takový případ se krymské hranici vůbec stal. Přesto se útoky ve stylu guerilly z ukrajinské strany staly již předtím, a nová epizoda by tak neměla být nepředstavitelná. Ať už je pravda jakákoliv, prezident Putin již řekl, že jednání o statusu regionů Doněck a Luhansk, která byla plánována na příští měsíc na summit G20 v Číně, by nyní byla zbytečná," nastiňuje situaci Trudolyubov.

Ve skutečnosti to podle něj neznamená, že se vyjednávací proces zastaví. „Znamená to, že Moskva učinila první krok ve hře. Kancléřka Angela Merkelová a prezident Francois Hollande budou muset přemluvit Moskvu k návratu k jednacímu stolu. Putin má tedy tu výhodu, že je hráčem, který může žádat o ústupky ještě před tím, než formální rozhovory vůbec začnou," myslí si analytik.

Kreml zvyšuje sázky

Většina pozorovatelů se podle něj shoduje, že incident byl načasován tak, aby vyvolal pozornost a zvýšil sázky před nadcházející jednáním o rusko-ukrajinském konfliktu. „Taktika Kremlu, o čemž svědčí události z Donbasu mezi roky 2014 a 2015, je zvýšit sázky ještě před zahájením jednání. Hlavní politickou otázkou nyní je, co se bude dít do procesu Minsk. Odejde Rusko, nebo bude požadovat nové ústupky?" napsaly noviny Vedomosti ve svém úvodníku.

Podle jednoho z nejznámějších komentátorů Olega Kašina není relevantní, zda k případným střetům vůbec došlo. Pokud by Rusko nechtělo stupňovat napětí, epizodu by prý utlumilo. „Moskva se ji naopak rozhodla zdůraznit," uvedl komentátor. „A dá se předpokládat, že ruská rada bezpečnosti se již sešla, aby prodiskutovala dodatečná bezpečnostní opatření pro Kryu. Rusko rovněž oznámilo, že uspořádá v Černém moři válečné hry Naval, zatímco Ukrajina bude dát své vojáky držet v bojové pohotovosti," píše v komentáři Trudolyubov.

Putin využívá všechny incidenty k udržení stavu nouze

Kreml podle něj důsledně používá teroristické a menší incidenty, které ohrožovaly bezpečnost veřejnosti, jako záminku pro vyhlášení a udržení de-facto stavu nouze v Rusku, který panuje téměř celou Putinovu éru. „Lze namítnout, že událostí, která vedla k největším dopadům na ruský politický systém, byl strašný teroristický útok na školu v Severním Osetii ve městě Beslan v roce 2004, po kterém zůstalo 334 mrtvých, včetně 186 dětí. Brzy po útoku Putin oznámil zákaz všech krajských voleb a povolal ozbrojené síly na pomoc policii při řešení domácího terorismu. Šéfové ruských regionů se v podstatě proměnili v politické pověřence, nikoli volené politiky. Kreml obnovil gubernátní volby v roce 2012, ale upravil volební proces takovým způsobem, že registrace mohli dosáhnout pouze Kremlem schválení kandidáti. Regionální volby se konají každý rok, avšak regionální hlavy zůstávají účinnými pověřenci," popisuje situaci ruský analytik.

Poukazuje také na to, že v roce 2007 Putin začal vytvářet takzvané „nouzové zákony". Šlo o různé změny stávajících zákonů regulujících média, internet, bezpečnostní agentury, používání střelných zbraní policií či veřejné chování soukromých občanů. „A od té doby se ještě nezastavil. Nejnovější změny schválil a podepsal v červnu. Byl zaveden trest odnětí svobody za neoznámení velkého zločinu (praxe sovětské éry) a zvýšil se počet trestných činů, za něž mohou být Rusové stíháni už od 14 let. Zákon také ukládá provozovatelům sítí ukládat záznamy z telefonních hovorů, fotografie a zprávy uživatelů za půl roku," vysvětluje analytik.

Protestuje jen malá část aktivistů, lidem je to jedno

„Proti tomu protestuje pouze malá skupina aktivistů z řad občanské společnosti, kteří zákon považují za represivní, ale ruské společnosti obecně to zřejmě nevadí. Samotná frekvence a počet změn vyvolává pocit ztráty kontroly; tolik věcí je zakázáno, že je lépe vyhýbat se všemu, co zní problematicky. To je přesně ten efekt, ve který političtí manažeři doufali. Nebezpečí je mnoho a jsou složitá, takže člověk musí věřit úřadům a dát jim všechno, co žádají. Ve společnosti, která má málo zkušeností s odoláváním státních zásahů do osobních svobod, tento mechanismus funguje jako kouzlo," píše.

Putin je podle něj osvědčený mistr v manipulaci mimořádných událostí - skutečných nebo domnělých – tak, aby dosáhl svých politických cílů. „Počínaje jeho prvními dny u moci, kdy pod pohrůžkou terorismu a široce definovaného extremismu znovu centralizoval ruský politický systém. Za 16 let byl schopen udržet zemi v téměř neustálém stavu poplachu. Co se změnilo, je měřítko. Moskva v poslední době dokazuje, že může v pozoru udržet většinu blízkého regionu a jeho partnery i oponenty. Putin všechny v Rusku naučil, že bezpečnost má přednost před politickými, právními a obchodními svobodami. Teď své poselství vysílá k širšímu publiku," dodává Trudolyubov.

Témata:  Vladimír Putin,  Rusko