Evropa chce začít posílat uprchlíky zpět domů. Analytik varuje před problémem

„Globální uprchlická krize dominuje politické agendě a Evropa se domnívá, že repatriace uprchlíků do údajně bezkonfliktních částí Afghánistánu je dobrý nápad. Rodina Basharpalů – otec (38) matka (37) a jejich čtyři děti - původně na začátku roku 2015 uprchla z Afghánistánu a dostala se do Norska. Minulý měsíc byla rodina deportována zpět do Afghánistánu. Když čekala na místní přesídlení, asi 100 metrů od jejich hostelu vybuchla bomba. Když jsem mluvil s Mirwaisem Basharpalem na začátku září, on a jeho rodina se opět chystali vydat na nebezpečnou a ilegální cestu do Evropy," píše v komentáři analytik.

Právě afghánští uprchlíci tvoří druhou největší skupinu migrantů v Evropě. V roce 2015 jich přišlo do Evropy přibližně 200 tisíc - méně než čtyři procenta ze 6 milionů afghánských uprchlíků po celém světě. Jenže Evropská unie, která se snaží s uprchlickou krizí bojovat, vypracovala plán na deportaci asi 80 tisíc Afghánců zpět do jejich rodné země. „Repatriace žadatelů o azyl a navrhované programy přesídlení vyvolávají velké morální i praktické otázky tváří v tvář pokračující nejistotě, omezeným ekonomickým příležitostem a neschopnosti afghánské vlády zvládat tak vysoké počty navrátilců," varuje Sharan.

Celosvětová komunita podle něj čelí dvěma problémům - hledá způsob, jak zastavit příliv uprchlíků, a jak vytvořit podmínky pro rodiny s dětmi, jako jsou Basharpalovi, aby se mohly bezpečně vrátit do svých domovů. „V případě afghánských uprchlíků je odpověď na oba problémy stejná - lepší zabezpečení. Loňský průzkum Asia Foundation naznačuje, že to, co pohání Afghánce při odchodu ze země, je strach z konfliktů," vysvětluje analytik.

Bezpečnostní situace v Afghánistánu je podle něj velmi nestabilní. Provincie, které byly před několika lety považovány za bezpečné, jsou opět nebezpečné. Hlavní silnice mířící na sever od Kábulu byly jedny z nejbezpečnějších silnic v zemi, teď tu auta často napadá Taliban. Asistenční mise OSN ve své výroční zprávě o ochraně civilního obyvatelstva v ozbrojených konfliktech v Afghánistánu oznámila prudký nárůst počtu civilních obětí. Podle amerického ministerstva zahraničí je cestovaání do všech oblastí Afghánistánu nebezpečné. USA také varují, že v celé zemi operují extremisté napojení na Taliban, Islámský stát a příslušníky dalších ozbrojených opozičních skupin, píše analytik.

Mezi mladými lidmi je navíc obrovská nezaměstnanost a afghánský soukromý sektor je až příliš malý, aby dokázal zemi uživit. „Existují přesvědčivé důkazy o tom, že repatriace afghánských uprchlíků nefunguje. Navrátilci nemusejí nutně zůstat v Afghánistánu, jak ukazuje příklad rodiny Basharpalů. Jak mi Mirwais Basharpal řekl: 'Neexistuje žádná jistota. Mé děti strávily devět měsíců v Norsku a tři roky v Rusku. Nedokáží si tady zvyknout. Nemohu se vrátit do svého rodiště kvůli přítomnosti Islámského státu. Cítím se trapně, že musím svým příbuzným říct o naši deportaci'," shrnuje osud Afghánců Sharan.

Snaha o navracení uprchlíků do Afghánistánu nebo Sýrie pak podle něj bude nutně neúspěšná. Varuje, že neexistuje žádné rychlé řešení uprchlické krize v Afghánistánu či jinde, a že současné evropské snahy jsou proto kontraproduktivní. „Mezinárodní společenství musí uznat, že zmírnění utrpení není náhradou za předcházení takovými situacím. Řešení problému v Afghánistánu zahrnuje udržování dostatečné vojenské a finanční podpory, aby se zabránilo rychlejšímu zhoršení bezpečnostní a ekonomické situace. Navíc to dává rodinám, jako jsou Basharpalovi, důvěru v to, že země, ze které pochází, má naději," dodává analytik.

Témata:  uprchlíci,  Afghanistán